| Katla | 
 |
(30.5.2009 11:37:59)
Reagovala jsem původně na Petru Neomi. Ale zajímá mě to i jako samostatné téma. Byla jsem obviněna z buranství a označena za stoku, s čímž se klidně srovnám, protože jsem se neuměla vcítit do matky, která podle mě už překročila lidsky pochopitelnou a přijatelnou hranici.
Byť jsme byla obviněna, že "kupu do toho, kdo už leží", stále trvám na názoru, že v této situaci byla matka stranou silnější. Slabší stranou byl plod.
Stále také trvám na tom, že toto byl ukázkový příklad případu, který posouvá hranice tolerance vůči potratům v pokročilých fázích těhotenství do oblasti eticky již velmi sporné. Navíc přispívá k atmosféře, jež dává právo rozhodovat a určovat parametry kvalitního života zdravým, silným, (mladým), lidem bez handicapu.
Třeba ten chlapeček, o němž se diskutovalo v diskusi, jenž prosákla i sem, měl VVV - tedy mohl být legálně potracen ještě v 23 tt. V jeho případě, pokud jsem správně pochopila, co jsme načetla na netu, by s velkou pravděpodobností po nezbytných operacích v dospělosti žil jako muž neplodný a impotentní. Asi přibližně jako když podstoupí změnu pohlaví transsexuál. Dost mě zaujalo, že se kvalita života definuje tím, co člověk nemůže, nikoliv tím co může. Jistě, sex je důležitý, ale není to jediná náplň života.
V okamžiku, kdy začneme měřit kvalitu života tím, co NEmůžeme, nikoliv tím, co můžeme a máte to rádi, tak je na mašli každej třetí. Někdo spoustu věcí nemůže kvůli zdraví, někdo nemůže si dopřát spoustu věcí a zážitků kvůli prachům, někdo kvůli tomu, že mu veškerý čas zabírá péče o malé děti. Svět je plný možností a většina z nás může využít jen zlomek z nich. tady na ropdině je to taky vidět často - spousta frustrovaných ženských, co žijí tím, co NEmůžou zrovna.
Tenhle chlapec byl tedy definován tím, co by nemohl. Že by třeba mohl hrát na klavír, tancovat, číst nebo psát dobré knížky, nebo založit hudební kapelu, projet stopem Norsko nebo hledat někde v jámě pozůstatky Velkomoravské říše, nebo třeba založit sdružení, či službu zaměřenou na zlepšení života lidí s handicapem, to tu nikdo neřešil. Konec konců, i tu rodinu by mít mohl. Troufám si říct, jen tenhle server se hemží osamělejma smutnejma ženskejma s dětma, co by rády sáhly po chlapovi, co by je měl rád, jejich děti přijal za vlastní, a že s ním nemohou provozovat klasickou soulož by jim asi bylo šuma fuk. Že mohl zemřít třeba v pětasedmdesáti s pocitem naplněného života, to je vedlejší, hlavní je soucit s matkou, která se ho dobrovolně zbavila.
Prostě jsem nabyla dojmu, že zrovna tento případ by již měl být za hranicí "povolené selekce" - jinak se ta hranice bude uvolňovat stále více a více - mj. jak bude vyspívat DG technika.
Kromě toho teda přiznám, že mě dorazil kapku i sty "potratového deníčku" - přesně odpovídá atmosféře kultury hyperpermisivní vůči eliminaci nedokonalých plodů - věc sice osobně velmi nepříjemná, osudová, ale hlavně že to jde - a hlavní výhraha - nepostupovalo se dostatečně humánně vůči matce, která se rozhodla dítě utratit. Ohledně požadavku na humánní přístup k detem s VVV jsem se dočkala spíš uštěpačných poznámek ze stran diskutujících.
|
| & |
|
(30.5.2009 11:50:20)
Hroudo,
Tady nejde o zadny ukazkovy pripad, ale o jednu mestastnou zenskou co se potrebovala vypsat..
Bylo tady toho mapsano dost a dost. A kdo chce tak si svoje odpovedi najde. Od tebe mi to ted pride, jako rypani klacikem v hovinku. Doufam ze me nebudes podezrivat, ze nepovazuji deti s podobnymi vyvojovymi vadami za neplnohodnotne, jednoho podobnyho klucinu mam doma..
|
|
| Amálie P | 
|
(30.5.2009 11:59:43)
Hroudo, rozumím Ti občas to cítím taky.Ale nic s tím neuděláš.A rozpoutat kolem toho další diskuzi považuji, za zbytečné.
Já omítla Amnio a do teď nevím jak na tom jsme.Na děťátko se moc těšíme.
Nedokázala bych dát dítě pryč ani v prním dni těhotenství natož ve 23tt.
Amnio jsem odmítla neb ho považuji za zbytečné, když se k tomu stavím tak to.
Ale někdo to má jinak a je třeba to tak brát.Názor je každého věc a to nezměníš.
Neumím se písemně vyjádřit tak, aby to bylo dostatečně srozumitelné, ale snad jsi mě pochopila.A nebudeš mě posuzovat.
|
|
| jitucha | 
|
(30.5.2009 12:01:04)
pokročilá diagnostika umožňuje zjistit vady neslučitelné se životem, a tak matkám, pokud o to stojí, umožňuje vyhnout se donošení neperspektivního plodu a investici do pokračování těhotenství. umí ale také dopředu označit vady méně závažné, a tím nastávajícím matkám, dle mého názoru, dává danajský dar. jak se rozhodnout? nechat si dítě s vědomím toho, že celá rodina - a matka zvlášť - dostane zabrat, a že ono samo jde do života s velkým handicapem. je výhoda nebo nevýhoda, vědět to dopředu? pro dítě zřejmě nevýhoda, nebude žít. pro silně pragmatické matky, a možná i pro prvorodičky dosud bez aktivovaných mateřských citů asi výhoda. možná by zakladatelka diskuse o potratu kvůli vvv byla "šťastná", kdyby dopředu nic nevěděla. měla by postižené dítě, které by mohla vychovat nebo dát k adopci, nemusela by rozhodovat o jeho životě. chápu její "zlehčující" tón, určitě není v pohodě, i když se nás tu o tom snaží představit, tohle je pro ni asi jediná možnost, jak se nezbláznit. když se mi mělo narodit druhé dítě, hned po příjezdu do porodnice jsem mazala na sekci - špatné ozvy. donošená holčička se narodila nedýchající, podvyživená, s bakteriální infekcí. nikdo nevěděl, co bude dál, ležela na jipce prošpikovaná hadičkami. v obličeji šedozelený manžel za mnou přišel, a povídá: a co když bude postižená? - tak budeme mít postižené dítě, povídám. vyletělo to ze mně rychlostí blesku, až jsem sama zírala. řekla jsem to já, která dřív při představě downa omdlévala, při představě dítěte nevidomého nebo ochrnutého mi běhal mráz po zádech. dítě je tady, postaráme se o něj, budeme bojovat, i kdybych měla padnout na hubu. není to stejný případ. ale často, myslím si, by bylo lepší nevědět.
|
| Snapeová | 
|
(30.5.2009 12:23:27)
Dát k adopci? Zdravé romské děti jsou neumístitelné, tak kdo myslíš, že by adoptoval dítě s postižením?
Je to jen dotaz. Sama bych se neuměla rozhodnout.
|
|
|
| Veverka | •
|
(30.5.2009 12:08:39)
Hroudo,
a co potraty nechtěných, většinou úplně zdravých dětí? K tomu úplně zdravých, byť trochu menších.
Je morálně správnější zahubit dítě proto, že ho matka "jenom" nechce než proto, že matka nechce postižené (ať už to zdůvodňuje jakkoli, třeba tím, že "by chudáček trpěl"?
Nelíbí se mi potraty, ale jsem přesvědčená, že každý má právo se rozhodnout...
(mmch sama pro sebe hlasuju, prosím pěkně, pro soulož)
|
| Mirka 2 deti | •
|
(30.5.2009 12:32:39)
Nápodobne s tým sexom.
Radšej sex ako klavír, Norsko, písať knihy alebo čokoľvek iné.
Takto by som žiť naozaj nechcela.
Každý má tu hranicu inde. Ak chceme niekoho kritizovať či hodnotiť ako sa mu žije prejdime najprv v jeho topánkach 1000 míľ. Už či ide o topánky matky alebo dieťaťa.
|
| zlatožlutá |
|
(30.5.2009 15:30:16)
Mirko a umíš si představit, že může přijít doba, kdy sexovat nebudeš moct? To se totiž může stát taky komukoliv v průběhu života. A co uděláš? Odstřelíš se? nebo manžela? Člověk který rozkoš ze sexu nikdy nepoznal ji těžko bude postrádat. Jeho život by pak byl mnohem bohatší s klavírem a Norskem, než člověka, který si užíval a potom třeba nějak onemocněl a po zbytek života prostě nesmí. Budeme takové lidi likvidovat?
|
| Grainne | 
|
(30.5.2009 15:44:49)
abecedo, odstřelím se. Zcela zodpovědně, ano odstřelím se, protože naplněný partnerský život je jediná hodnota, která má smysl.
Nezajímá mě klavír, nezajímá mě Norsko, zajímá mě podstata života. Všechno ostatní jsou nadstavby, zajímavé a příjemné, nebo náhražky. Já, která nesnese ani náhražku za cukr, bych stěží snesla náhražku na sex, na samotnou podstatu patrnerského vztahu.
|
| zlatožlutá |
|
(30.5.2009 15:47:19)
Tak to máš smůlu, Grainne. Když ti to pomůže, tak se odstřel. Já se střílet nebudu. A myslím, že ten kdo sex nikdy nepoznal, ten se střílet kvůli tomu taky nebude.
|
| Grainne |
|
(30.5.2009 15:50:42)
Myslíš, nebo víš?
V tomhle kontextu je ten vyplazený jazyk poněkud směšný, uvědomuješ si to?
|
| zlatožlutá |
|
(30.5.2009 15:53:01)
Ne, mě tam sedí. Klidně se odstřel, já si zábavu umím najít i jinde než v sexu.
|
|
| *Niki* | 
|
(30.5.2009 16:33:46)
Graine, bez souvislosti s potraty, hlava mi nebere, kde se v tobě bere ta drzost posuzovat naplněnost či nenaplněnost něčího života, jiného než tvého? Ty si ho naplňuj čím chceš, to je tvé svaté právo. Ale rozhodovat o někom jiném, že JEN proto, že TY by jsi byla nenaplněná, nutně i tvůj potomek musí být nenaplněný a nešťastný, to je trošku drzost, nemyslíš?
Jsou lidé, kteří se například sexu dobrovolně zříkají. Třeba to bude zrovna tvůj potomek. Jistě rád uslyší, že jeho život už nebude mít smysl ani naplnění.
POřád nějak doufám, že jsem tě nepochopila, bo jinak tě čtu velmi ráda.
|
| Grainne |
|
(30.5.2009 16:43:00)
Mono, já nikdy nebudu rozhodovat o životě druhých lidí - kteří se dobrovolně zříkají sexu, kteří mu nepřikládají důležitost, kteří kšeftují se sexem. Jediné, co by se mi mohlo stát, je, že bych mohla rozhodnout, nebo nerozhodnout o existenci, která začala růst v mém břiše a někdo by mi dal na vědomí, že tato existence bude takto poškozena a ochuzena.
Pak bych zvažovala skutečnosti, které se budou týkat této nové existence, protože někdo mi vložil do rukou ne právo, ale zodpovědnost za toto rozhodnutí. Patrně bych byla rozervaná na kusy, protože opravdu nevím, jestli taková existence, která by pro mě neměla valného smyslu, bude, nebo nebude mít smysl pro jiného tvora. Mohla bych vycházet z toho, že mi bude podobné, nebo taky vůbec........
Je jednoduché, když má někdo nadřazen život nade všechno. Má jasno. Já to tak nemám, život pro mě má smysl naplněný. O to horší je takové rozhodnutí. Nejde o to, co já, nebo co vy - žádná z nás neprošla takovým rozhodnutím. Snažím se pochopit, co všechno může k takovému rozhodnutí vést.
|
| Grainne |
|
(30.5.2009 16:47:53)
abecedo, ale milovat znamená i umět nechat odejít. Nechala jsem odejít milovanou bytost, aby netrpěla déle, než je nezbytně nutné.
Na nedostatek lásky a rodinného zázemí si opravdu nemůžu stěžovat.
|
| zlatožlutá |
|
(30.5.2009 17:06:31)
Tak strašně milovat, až z té lásky zabít jen proto, že si myslím, že ten druhý bude trpět? Co je to za definici? Grainne, nesnaž se za každou cenu něco napsat. Vím, že jindy píšeš smysluplně, tak tu nepleť jablka s hruškama. Nechat v pokoji zemřít starého člověka, protože by jeho život byl udržován už jen přístroji a jinak je samostatného žití neschopný je něco jiného, než preventivně nenechat narodit dítě, kterému tím nedáš ani šanci na jakékoliv prožívání. Nehledě na to, že pořád chceš hodnotit za toho druhého, jaký by život měl. A to není láska.
|
| Grainne |
|
(30.5.2009 17:13:50)
madelaine, to je osobní, ale díky za zastání.
|
|
| zlatožlutá |
|
(30.5.2009 17:45:22)
Madelain, prosím, přečti si tedy rozhovor mezi mnou a Grainne. Já nehodnotím její vlastní zkušenost, řeč byla o něčem jiném.
|
|
|
| Grainne |
|
(30.5.2009 17:12:57)
abecedo, já vím, že máme nějaké zásadně nevyříkané věci mezi sebou, takže si vykládáš mezi řádky. Nic mezi nimi není.
|
| zlatožlutá |
|
(30.5.2009 17:47:09)
O nějakých nevyříkaných věcech nic nevím. reaguju na to, co píšeš a snažím se číst všechny řádky.
|
|
|
|
|
|
|
|
|
| Ráchel, 3 děti | 
|
(30.5.2009 15:54:33)
to myslíš vážně, že podstatou naplněného partnerského života je SEX? jako vážně? jako já sex fakt moc ráda, ale abych svůj vztah s manželem redukovala na něj... 
|
| Grainne |
|
(30.5.2009 16:31:56)
Sex je nedílnou součástí partnerského vztahu. To už se dostáváme do trochu jiné roviny, takže stručně, to, co je pro mně podstatné, budu volit jako dobré pro své dítě. Život je krásný, ale je krásný, protože máme.........dosaďte si co kdo chcete. Pokud to nemáme, je to "na mašli", nebo na mou památeční P38. Pak je tady hodnota života samotného a je otázka, jak má kdo zakódovanou tuto holou jednotku. Já nevalně, toť pravda. Na druhou stranu, byla bych schopná ohrozit svůj život pro život zdravého dítěte a to přesto, že potrat z důvodu ohrožení života matky je víceméně společensky akceptován. Nevím, proč to tak mám, ale asi to není zásluha, patrně mám poněkud narušený pud sebezáchovy.
|
| zlatožlutá |
|
(30.5.2009 16:42:03)
Život je krásný, ale je krásný, protože máme.....
Protože se máme rádi.
Kdo na světě nezažil, že ho někdo má rád, může být třeba superdokonale vymodelovaný a sexovat jak chce a bohatý a kdo ví co ještě, ale krásný život nemá. A ten nejposlednější "slintající vozíčkář" třeba s hrbem a bez přirození pokud se cítí milován a umí milovat, může prožít krásný a bohatý život. Krásný život nespočívá v materiálních, ale v duchovních hodnotách.
|
|
|
|
| Tulka | 
|
(30.5.2009 16:14:02)
Grainne,jenom se tak zeptám,jak se asi cítí matka takhle postiženého dítěte,když si přečte tvoje teorie o nesmyslnosti takového života.To taky nejsou od tebe moc empatické příspěvky.Je vidět,že tohle téma opravdu jitří emoce.
|
| *Niki* |
|
(30.5.2009 16:28:22)
Tulko, na druhou stranu, až si tohle přečtou vozíčkáři, lidé slepí, hluší, slintající dementi, a podobně, hned jim bude lépe, že se zas tak hrozně nemaj,bo je ještě jedno horší postižení, a to nezasouložit si.
Asi jsem Grainne nepochopila, pže napsat, že nemít zrak je vlastně "brnkačka" (naco vidět, stačí ti používa tjiné smysly, třebajen poslouchat, že) proti tomu nemoct si zasouložit, to jde mimo moje chápání. Bez ohledu na to, že důležitost sexu v partnerském životě nepopírám.
|
|
| Grainne |
|
(30.5.2009 16:35:53)
Tulko, myslí si totéž, co si myslím já, když tu, byť nepřímo jsem zařazena do kategorie "matek vražedkyň", já jsem to musela vybojovat, já jsem si musela za tím stát, já jsem to dokázala, já jsem se s tím vyrovnala bez ohledu na to, co si tu kdo žvaní.
Jde o to, že mně to už v tuhle chvíli nezasáhne, někdo se tu trefuje do někoho, kdo je ve stavu, který jsem si prožila a který si tedy dovedu představit, na rozdíl od ostatních teoretizujících. Takže se jim tu snažím objasnit, že prožít to a roztomile žvatlat o humanitě jsou dvě rozličné roviny.
To jak v případě potratu, tak v případě donošení dítěte.
|
| Tulka |
|
(30.5.2009 16:48:08)
Grainne,proč si zbytečně vztahuješ na sebe nějakou "vražedkyni",nikdo tě přece to téhle škatulky necpe.A já vážně nevím,jak se cítí matka postiženého dítěte,protože ho nemám,ale nevíš to ani ty.Proto nemůžu za nikoho mluvit.A celá tahle emocemi nabitá diskuze by nebyla,kdyby ten článek na někoho nepůsobil tak strašně odlidštěně.Můžeš říkat,že byla v šoku,ale to v tu chvíli bylo asi i pár čitatelek,mně nevyjímaje.Silné téma-silné emoce.Nic víc,nic míň.
|
| Grainne |
|
(30.5.2009 17:02:47)
Tulko, jednak - byla v šoku a pod vlivem sedativ. Druhak, to, co se ti honí hlavou před rozhodnutím, opravdu není ani hezké, ani humánní a je nutno se držet hodně zpátky, když ti někdo se ZDRAVÝM dítětem v břiše začne žvatlat nějaké dětinské roztomilosti - třeba.
V tu chvíli jsi matka a někdo ti dal du ruky možnost volby. Zrůdné volby, ale jakmile ji máš, máš veškerou zodpovědnost za ten život a za všechno, co ten život bude provázet. Nemůžeš to odmítnout a nemůžeš utéct.
Nu, pokud víš, že dítě nebude žít, je to snadné. Pokud víš, že bude žít, patrně se budeš snažit vcítit do toho budoucího života. To se ti asi podaří jen díky tomu, jak máš sama nastavené hodnoty. Podle toho se budeš rozhodovat. Můžu tady uznat, že ty hodnoty mám poněkud přenastavené, ovšem s respektem k ostatním. O to by to pro mě bylo horší a tím spíš netuším, jak bych se rozhodovala.
Přitom třeba DS a různé jiné "odlišnosti" mi naprosto nedělají problém a ani jakýkoliv potřebný způsob péče o takto odlišné lidi mě nezatěžuje. Já si uvědomím při zajímavém rozhovoru, že mě bolí kolena, pak mi dojde, že dřepím a teprve nakonec mi docvakne, že dřepím u invalidního vozíku.
Jsem si jistá, že takovou péči bych zvládla bez potíží, psychicky mě osobně to nijak nedeptá, ale tím spíš bych se ptala - jak to cítí, nebo bude cítit on? Opravdu by chtěl žít za každou cenu? Třeba za cenu, za kterou bych já žít nechtěla?
Odpověď neznám. Proto nemůžu soudit. Nikoho.
|
| Tulka |
|
(30.5.2009 17:26:50)
Grainne,tohle je téma tak strašně složitý a nikdy se nedá přesně říct,co je dobrý a co špatný.V tomhle měly výhodu naše matky,které nikdo před tuhle volbu nepostavil.Žilo se jim snáz,musely přijmout,co přišlo.
My se v tom pak takhle plácáme.Pokrok je pokrok.
Internet je taky odlidštěnej,věřím,že kdybych tu holčinu po tom potratu viděla tváří v tvář,tak taky nebudu cítit takovou negaci,ale budu s ní bulet jako kravka.Tak a končím,jdeme ven.
|
|
|
|
|
| & |
|
(30.5.2009 16:40:41)
Tulko,
Nevim jestli jsem ta dostatecne povolana, syn se narodil strucne receno bez genitalu. To co mu tam vymodelovali nevim, nevim.. Grainny nazory mne ani neurazeji ani nestvou, napsala tady spoustu uzitecneho, na zaklade vlastni zkusenosti. Tohle ji odpustim. Lanceltky je mi neuveritelne lito, az me z toho zvira zaludek. Spis me urazeji/stvou nazory Hroudy a Rachel a spol..
Proc kdyz pocnes postizene dite se stanes neco, jako verejnym majetkem, kazdy ma najednou potrebu vyslovit nazor, nebo udelit nevyzadanou radu. At uz dite donosis {chudacek co s nim bude az tady nebudete, jste sobci} nebo kdyz ho nedonosis {vrazedkyne, zase jste sobci}. Ale fakticky ti nikdo nepomuze. At uz se potykas s postraumatickym syndromem po potratu, nebo s unavovym syndromem pri peci o dite...
|
| Tulka |
|
(30.5.2009 17:05:52)
H M,nevím vlastně,co k tomu říct,obdivuju tvoji vyrovnanost,s jakou o problému píšeš.Nevím,jestli jsem statečná nebo zbabělá,vůbec si neumím představit,jít na takhle pozdní potrat.Možná i proto,že jsem na první dítě čekala 13 let a všechno v mým životě si nějak přehodnotila.Zároveň pochopitelně nemůžu na 100% říct,jak bych to zvládla a jestli vůbec.Ale nikdo dopředu neví,co ho čeká a já jsem typ,co moc neřeší zítřek,tak bych do toho skočila po hlavě a modlila se,ať se neutopím.
Ale chápu,že někdo je momentálně v takové situaci,že jí řeší potratem.Spíš mě štve to okolí,které tu ženu k němu přímo i nepřímo dokope.
|
|
|
|
|
| Mirka 2 deti | •
|
(30.5.2009 18:07:57)
Abeceda, ja som odpovedala len za seba. Nenutim nikomu inemu svoj nazor. Len otázka, Ty by si sa chcela narodiť takto ako to dieťatko? Ja fakt nie.
Sex nie je len o "sexe". To nie je len o tom že "nemá pindík". To je o operáciách (úspešných aj neúspešných), bolesti (malej aj veľkej, fyzickej aj psychickej). Nie každý je taký silný aby to uniesol už či v pozícii matky dieťaťa alebo konkrétne postihnutého človeka.
Ak by sa takéto dieťatko narodilo bez viacerých operácii by asi neprežilo (podľa toho popisu). Ale medicína je samozrejme na takej úrovni že postihnutie odhalí a tiež na takej úrovni, že život po narodení chráni aj u takto postihnutého dieťatka, tj. nenechali by ho "odísť tak ako príroda chcela" ale zachraňovali by ho (popis operácií tu zhruba bol aj keď neviem aké veľké postihnutie).
Len ma tak napadlo že veľa žien by na potrat kvôli VVV nešlo keby vedeli, že lekári po pôrode nebudú dieťa za každú cenu zachraňovať. Len zas by vyvstala otázka kto má právo rozhodnúť o tom kedy dieťa zachraňovať a kedy nie.
|
| zlatožlutá |
|
(30.5.2009 19:30:58)
Ty si opravdu myslíš, že by hodně žen nešlo na potrat, kdyby věděli, že po porodu lékaři nebudou jejich dítě zachraňovat, ale nechají ho dožít? Z většiny příspěvků tady v různých diskuzích se dá číst přesně opak. Matky píší, že raději jdou na potrat, než by viděly svoje dítě umírat. Takže tvoje teorie asi zůstane jen tou teorií.
|
| Ssss | •
|
(30.5.2009 21:27:02)
Abecedo, ale najdou se i takové které mají to štěstí že jim dítě "nezachraňují" jsou i VVV neoperovatelné. Každá jsme jiná a pro každou je lepší něco jiného. Já jsem např. nedokázala jít v 26tt na potrat.
|
|
|
|
|
|
| Nivea | 
|
(30.5.2009 13:42:22)
A ještě se připojím tedy k tomu, že jiný je o tom psát a jiný je o tom rozhodovat - nedokážu si to představit, musí to byt nesmírně složité - ale každopádně je to každého věc.
|
|
|
Nech si poradit od žen, které touto situací prošly a když ti píšou, že je to naprosto normální stav, tak jim věř..
, ale právě jsem přečetla předcházející diskuzi a tolik agresivity najednou se holt projevilo i na mé dopovědi Hroudě. Zkrátka se potvrdilo, že jak se do lesa volá....
V její náručí
Jaké dokumenty můžete podepisovat online?
Pohádkové FilharmoništěPraha 2 
Vánoční dílničkyLiberec 
Sportovní MikulášskáPraha 6 
Putování adventemProstějov 
Zapomenutý příběhHodonín 
Pohádkové Filharmoniště
Vánoční dílničky
Sportovní Mikulášská
Putování adventem
Zapomenutý příběh
Bramborová roláda s masem/Simča, dcery *1988 a 1997
Košíčky Mon Cheri/Simča, dcery *1988 a 1997
Čokoládový krém/Simča, dcery *1988 a 1997
Churros/Simča, dcery *1988 a 1997
Banánové omeletky/Simča, dcery *1988 a 1997
Brusinkový punč/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)/
Citronový gel a krém (Lemon curd)/Simča, dcery *1988 a 1997
Tvarohový chesecake/Simča, dcery *1988 a 1997
Dýňoví šneci/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)