Ropucha + 2 |
|
(11.7.2018 8:21:00) "Neznám nikoho, kdo je přirozeně štíhlý bez námahy a nevěřím, že takové postavy existují."
Jako že přirozenost každého člověka je být tlustý?
|
Source |
|
(11.7.2018 8:52:46) Ropucho, přirozenost každého člověka není být tlustý. Nechápu, jak uděláš takový závěr z mé věty: "Neznám nikoho, kdo je přirozeně štíhlý bez námahy a nevěřím, že takové postavy existují."
Já jsem vyjádřila svůj čistě subjektivní názor a napsala pozorování ze svého okolí. Podstatné je tam to "bez námahy". Já znám prostě jen lidi, kteří nějakou námahou za štíhlost platí. Buď je to životní styl, že se honí, a v podstatě nemají čas moc jíst, nebo sportují, nebo prostě přemýšlí nad tím, co jí a nesní vše, na co mají chuť. Nepíšu, že neexistují výjimky, jen já je neznám a moc nevěřím ani tvému, že tvoje matka bez námahy drží velikost 38/40. Pro ni to možná žádná námaha není, ale rozhodně nevěřím, že si tuto velikost drží, aniž by musela alespoň dodržovat nějaké zásady zdravého životního stylu. Pokud pro ni jejich dodržování není námahou, super, ale nějaké úsilí ji to stojí. A já to námahou myslela i to úsilí, prostě cokoliv, co stojí mezi bezmyšlenkovitým pojídáním čehokoliv a rozumným životním stylem.
|
Ruth |
|
(11.7.2018 9:00:13) A proč se ti tak líbí bezmyšlenkovité pojídání čehokoliv? Co je to za požitek? Ani žralok nesejme všechno na potkání. Možná se jen nepřesně vyjadřuješ, ale... zadarmo nic není. A bez práce.
|
libik |
|
(11.7.2018 9:29:06) Znovu mě udivuje, že ve století, kdy hledáme vážný psychický důvod toho, že někdo neumí přejít silnici, lekne se zvonku a má strach z bouřky, neumí komunikovat nebo ztrácí klíče, pokládáme nevyhovující vztah k jídlu za situaci, za kterou je postižený plně zodpovědný, jelikož se nechce namáhat
|
|
Source |
|
(11.7.2018 9:33:58) Ruth, proč by se mi líbilo bezmyšlenkovité pojídání čehokoliv? Protože jsem nastavená na požitky příjemna, což by mi dopřál svět, kde můžu jíst neomezené množství jahodových knedlíků se spoustou másla a cukru každý den, prokládáno grilovanou zeleninou se spoustou tuku a soli, tatarské omáčky, piva, čokolády, ... Prostě nejsem uvědomělý žralok, co má k dispozici jen to, co mu plave kolem nosu. Bezmyšlenkovitým pojídáním jsem nemyslela, že bych žrala cokoliv, ale cokoliv aniž bych musela přemýšlet nad tím, jakou to má kalorickou hodnotu nebo zda toho není moc. Já jsem schopna se přejíst i přezrálých meruněk, protože je prostě miluju. A z kalorického hlediska to taky není správně. Z hlediska umírněného pojídače se můžu jevit jako prasátko na výkrm, k čemuž mám sklon. Ale nedopřeju si to a to je ta námaha, že se musím ovládnout. Kdo se nemusí ovládnout, protože prostě je tak seřízený, že mu stačí jíst jen k bezvadnému chodu jeho těla, tomu závidím. Mám v sobě nějaký gen z dob hladomoru nebo jsem jen rozežraná, ale za postavu vděčím tomu, že si řeknu dost.
|
Ropucha + 2 |
|
(11.7.2018 9:38:46) Source, no vidíš, sama to píšeš a potvrzuješ, že máš potřebu se přejídat, to ale opravdu není "přirozenost" pro všechny lidi. Nemusíš věřit, že to každý v sobě nemá, ale holt nemá. Někomu by bylo jednoduše špatně a nestojí o to.
|
Source |
|
(11.7.2018 9:47:12) Ropucho, sklon přejídat se má velká část lidí. Kdo nemá přirozenou chuť na lákavá jídla kolem sebe je součástí menšiny. Nemusíš mě přesvědčovat o tom, že ty jsi součástí té rozumnější části lidstva, co má chutě pod kontrolou a přejídání je pro ně hřích. Máš to po své matce nejspíš a já ti to upřímně přeji a závidím.
|
Ropucha + 2 |
|
(11.7.2018 9:56:43) Source, o své osobě jsem tu nenapsala ani slovo, to už si bohapustě vymýšlíš.
Ale jestli tě to zajímá, po mamince až tak úplně bohužel nejsem, jsem po tatínkovi a dle tvych meritek držím trvale drastickou hladovku, abych měla postavu, jakou chci mít.
|
Source |
|
(11.7.2018 10:08:18) Ropucho, co si vymýšlím? Napsala jsi, že mám zmatek a taky zvláštní chápání slova námaha a pak něco o ovládání se (či tak něco, nechce se mi to hledat). To si dovolí napsat jen někdo, kdo je přesvědčen, že jeho chápání zvláštní není a on zmatek nemá. Tak mi laskavě dovol to vnímat jako lehce nadřazené vyjádření, tudíž že sebe vnímáš jako chytřejší (jinak bys to napsala jinak).
|
Ropucha + 2 |
|
(11.7.2018 10:13:04) Source, nenapsala jsem nic o tom, jak se stravuji já sama. Psala jsem pouze to, že za normální přirozený přístup k jídlu nepovažuji bezuzdné přejídání. A pokud ty ho za přirozenost považuješ a zdravý přístup považuješ za námahu, tak ano, to je v mych ocich zmatení pojmů, z něhož pak vycházejí zkreslené závěry.
|
Source |
|
(11.7.2018 10:19:34) Ropucho, ale o přirozenosti přejídání nepíšu. To mě ty tak jen interpretuješ nebo to píšu neobratně. Není přirozené se přejídat, ale je přirozené mít na to jídlo chuť a bez vnitřní stopky (ať už nevědomé nebo vědomé) to jídlo jíst, protože člověk prostě je schopen sníst více než potřebuje, aniž by to znamenalo, že se přežírá k prasknutí.
|
Kudla2 |
|
(11.7.2018 10:22:03) Source,
já si myslím, že ti lidi, co s tím nemaj problém, tu vnitřní stopku prostě maj.
A to s tou schopností sníst víc než potřebuje - ono je to taky dané třeba tím, že člověk jí rychle, a mozku chvíli trvá přijmout signál ze žaludku "už nejez, máme dost". Proto se taky při seriózních hubnoucích programech doporučuje jíst pomalu a nedělat přitom nic jinýho a myslet na to, co jíš (protože pak toho sníš daleko míň při stejným pocitovým uspokojení).
|
Source |
|
(11.7.2018 10:30:31) Kudlo, jasně, já si umím představit, že jsou lidi s přirozeně malým žaludkem a takovým trávením, že prostě od určitého množství potravy nepřijímají, protože mozek má včas informaci o tom, že je plno a stačí to. Já jejich existenci nepopírám. Tu svoji větu o tom, že na přirozeně štíhlé lidi nevěřím, jsem doplnila hned v prvním příspěvku, že jsou výjimky. Ale pravidlo je, že to omezení, resp. námaha, musí být alespoň ve vývoji toho vyššího SW, o kterém píše Ruth. Vyladit se na takovou úroveň, aby mi jídlo nekompenzovalo něco jiného. Lidi, co na rautech nejedí a nevyberou si, jak tu někdo píše, jsou taky výjimka. Dost často způsobená tím, že aniž by si to uvědomovali, tak je stresuje to prostředí, nejsou schopni jíst (stažený žaludek z toho stresu a pocitu nepohody), někdo má odpor k osahaným jídlům atd. Nebo to nejezení o vánocích může být způsobeno všemi těmi vůněmi, které člověka přetíží a vyvolají lehkou nevolnost. Jsem holt hrozný obhajovač jezení a jídla
|
|
|
|
breburda71 |
|
(11.7.2018 10:29:12) Podle mě v debatě je trochu zmatek ohledně psychického a fyzického zvládnutí jídla...Když si někdo vypěstuje na jídle závislost ( nebo na pití), tak má prostě problém, ta klapka nefunguje a žaludek se může roztáhnout do obřích rozměrů..A je hrozně těžké se ovládnout, člověk má pocit velké oběti a nespravedlnosti. Taky jsem to jednu chvíli měla, při dálkovém studiu jsem se začala odměňovat chvilkami pohody s dobrým jídlem, a už to jelo...Vystoupit z toho nebylo lehké,přišlo do toho i celkem složité životní období, a jedno k druhému, (naštěstí jsem díky sportu měla dost svalů a přibrání bylo v řádu kil, ne desítek kil ),a tak to má podle mě docela hodně lidí. No ale nakonec se mi to podařilo. Ve chvíli, kdy psychika je v pořádku, pak je mnohem jednodušší pár dní jíst míň, žaludek se stáhne a mnohem dřív se cítíš plná.. Jak tam je ale ten psychický faktor, je zle. Já mám spíš sklony k závislosti na jídle, můj manžel spíš k závislosti na alkoholu, oba to víme, a snažíme se chovat podle toho..
A jinak k tématu - opravdu existují lidé, kteří mohou sníst obrovské porce jídla a nepřibrat. Každý metabolismus je jiný a v genetické loterii občas někdo vyhraje jackpot
|
|
|
Kudla2 |
|
(11.7.2018 10:13:11) Source,
já myslím, že je to myšleno tak, že to někdo má nastavený nebo že to lze nastavit tak, že to žádnou námahu nepředstavuje (ten člověk jí takový množství, který potřebuje, a nemá chutě nebo potřebu jíst víc, a subjektivně nemá pocit, že by si něco odpíral).
A ano, myslím si, že kdo to má takto nastavený, tak v tom má jasněji než ten, kdo ne, a nevidím v tom žádnou nadřazenost ani "chytračení".
|
|
|
|
|
|
|
Ruth |
|
(11.7.2018 9:46:19) Source, teď Tě naštvu a nebudeš mi věřit, ale to naladění či jak, možný je. Myslím tím to, že to může fungovat - funguje automaticky. Stopka z hlavy (v hlavě) a je po hostině. A to dodnes pamatuji, jak jsem v pubertě sežrala půl koše třešní co děda dovezl, myslím opravdu velkého koše, asi to měl z velkoskladu...naši volali doktora. Kolaps. Ne, tohle mě nevyléčilo, otrnulo mi rychle a třešně miluji dodnes. No, dobře, naprogramovala jsem si množství, které sním, dál nic. Nejím. Nejde mi to. Ale jednoduché to není a hlavně "bez práce".
|
Source |
|
(11.7.2018 9:48:58) Ruth, já souhlasím. To přece celou dobu píšu, že to jde ovládnout! A tomu já říkám "námaha". Že dáš stopku a ovládneš to.
|
Ruth |
|
(11.7.2018 9:52:32) No, já tam tu stopku nedávám, tak uvědomělá nejsem. Dává se tam sama. Fakt.
|
Source |
|
(11.7.2018 10:02:22) Ruth, aha. Já špatně pochopila tuto tvoji větu: Ale jednoduché to není a hlavně "bez práce". Ok, tak máš záklopku sama a bez námahy. Tu já nemám automatickou třeba ani u alkoholu, i když je mi špatně téměř hned po požití. Tudíž vypiju jedno pivo na chuť a více nesmím, ale chuť mám stále. Takže si asi neumím ani představit lidi s automatickou záklopkou bez námahy, že ani necítí chuť. Tak tedy existujete. Když nemáte chuť, tak Vás nestojí žádnou námahu chuť ovládnout.
|
Ruth |
|
(11.7.2018 10:07:01) Source, dnes už ne. Dnes. Pracné bylo se to naučit. Teď už to chodí samo. Už se neomezuji, vím, že se můžu na svůj SW spolehnout. Není na světě žranica, oslava a pod., abych se přejedla.
|
Rodinová |
|
(11.7.2018 10:12:10) Ruth, na zranice vseho druhu muj organismus pohlizi porimarne s odporem, nevim, kde jsem to vzala. Tam ja vetsinou nemam hlad, natoz chut, kdyz vidim mraky jidla. Pozvete me na banket, usetrite
|
Len |
|
(11.7.2018 10:13:53) Rodinova, mam to uplne stejne. Cim vic jidla pred sebou vidim, tim mensi mam chut na cokoliv. Kdyz doma nic neni, tak mam hlad porad O Vanocich pravidelne hubnu, vsude tolik jidla, chut zadna
|
Rodinová |
|
(11.7.2018 10:14:37) Presne, Len, cela ja, na Vanoce taky hubnu, jsem rada, ze nejsem sama divna
|
|
|
Ruth |
|
(11.7.2018 10:14:52) Já to mám tak, že mám ráda ve všem "přiměřeně".
|
|
|
Source |
|
(11.7.2018 10:14:35) Ruth, však jo. Je to o SW. Někdo je nastaven tak, že jídlo je požitek, mám se ráda, dopřeju si požitek. Jiný má SW propracovanější a jídlo je stále požitek, mám se ráda, dopřeju si kvalitní jídlo v přiměřeném množství. Ale obávám se, že když je člověk frustrován, není v pohodě, trvale nejsou uspokojovány jeho potřeby, tak se ta vyšší verze SW seká a chybuje, protože je prý vědecky prokázáno, že člověk je nastaven tak, že když se napije a nají, tak se mu krátkodobě uleví od bolesti (to znamená i psychické). Zdroj citovat nebudu, protože ho nevím, ale v takových těch populárních knihách se doporučuje, že člověk ve stresu nebo v úzkosti se má napít vody atd., aby na chvíli přepnul.
|
Kudla2 |
|
(11.7.2018 10:17:47) Source,
já myslím, že máš pravdu, že je to o SW, a že je to přesně jak říkáš, že ve chvílích nepohody se ta "stopka" často porouchá, protože najíst se je okamžitý uspokojení a ten člověk tím kompenzuje, že není uspokojenej v jiných ohledech, neorientuje se v situaci...
Proto taky často lidi ztloustnou, když maj nějaký problémy. Já jsem hodně ztloustla jako dítě, když mi umírala a pak umřela máma. Ale to mi dochází až teď, že jsem si tím vlastně asi "náhražkově léčila" duši.
|
Ropucha + 2 |
|
(11.7.2018 10:25:30) Kudlo, to ale může fungovat i opačně - někdo ve stresu naopak nemá chuť k jídlu a hubne. Mně se ve stresu stáhne žaludek a když dojde na podobnou událost, jakou popisuješ, během pár týdnů je že mě kostra.
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Len |
|
(11.7.2018 10:02:16) No, ja nepremyslim o jidle ve smyslu kalorii, nebo mnozstvi. Jim dosyta a jim to, co mi chutna. Prirozenou stopku mam, nicmene mnozstvi jidla spotrebovaneho predtim, nez se stopka spusti, je pomerne znacne.
|
...j.a.s... |
|
(11.7.2018 12:32:24) Lepím náhodně: Ruth, myslíš, že se dá pociťovaná stopka v jídle utužovat? Já stopku svého těla pociťuju, když už jsem přejedená nebo je jídlo hutné konzistence. U lehčích jídel bych snědla i dva obr talíře, než bych ucítila tu stopku, že má tělo dost. Tudíž tohle dělám spíš vědomým rozhodnutím. Kdysi jsem jedla menší množštví a stopku jsem automaticky pociťovala a tudíž jsem snadněji přestala jíst. Dneska bych byla schopná si dát 2 obr talíře lehčího jídla, napít se a hodinu poté přemýšlet o sladkém desertu a až pak bych pocítila tu stopku. Čím to je? Obrušují se věkem smysly? Je to podobné, jako když někteří konzumenti přestávají rozlišovat příliš sladké čokolády, sušenky atd., protože je výrobci plní cukrem mnohem víc?
|
Ruth |
|
(11.7.2018 12:58:35) Jas, myslím, že je to u každého jiné, čímž nemyslím 7 mld. typů lidí. Velmi záleží na ostatních oklnostech, jak člověk žije, co dělá, jaké má stresy, trápení. Nejvíc asi na tom, zda náhodou nežije v nějaké tutlané, nepřiznané nebo překroucené lži - např. "manžel je pako ale to jsou všichni a tak co já s tím, 5 větrníků mě uspokojí líp". Nebo - "od 40 už nic nemá cenu, stejně všichni jsou vypasení a nějak to doklepu"... Fakt nejsem znalec, jen vím, že jídlo nemá nahrazovat jiné radosti. To se pak může člověk programovat jak chce, nedoprogramuje.
Kdyby do vody zlý a (mo)mentálně zaostalý král vysypal cukr, místo soli, budu jedním z posledních lidí, kdo to zjistí. Jako dítě jsem si sladkého "užila", při 2.těhotenství zejména čokoládu, ale to je minulost.
|
breburda71 |
|
(11.7.2018 14:34:32) A zjistila jsem ( to ale píšu čistě svoji zkušenost, u jiných to tak být nemusí), že přirozené instinkty ohledně "klapky" a snědeného množství jídla mizí, když jím chleba a celkově jídla z mouky ( a teda i cukr)..Neříkám, že to jed, ale moje tělo je nějak oblbnuté a mám potřebu toho sníst daleko víc, daleko větší mám chuť na všechno možné, a hůř se kontroluju.. Jakmile vyřadím chleba a cukr (a to není pro mě nijak výrazná oběť), tak se úplně změní moje vnímání a jsem naprosto schopná jíst podle přirozených potřeb tak, aby vůbec nepřibírala...Třeba to někomu pomůže..
|
Kudla2 |
|
(11.7.2018 14:37:13) Breburdo,
to je logický, protože když sníš jen sacharidy (a nedoplníš to tukama a bílkovinama), tak máš pak brzo hlad.
Samozřejmě nevím, s čím ten chleba jíš, ale obecně se dá říct, že těma bílkovinama a tukama ten pocit hladu "srazíš"
|
breburda71 |
|
(11.7.2018 14:43:09) Kudlo, nikdy jsem nejedla suchý chleba Se šunkou, sýrem, pořád to funguje tak, jak jsem popsala..Sním chleba s bílkovinou, a mám za hodinu hlad jako blázen ( a plus chuť, samozřejmě)..Jím normálně brambory, ovoce, sacharidů mám dost, ale s tím chlebem a cukrem to mám vypozorované...ale jak píšu, nemusí to platit u všech..
|
|
|
Inka ..|-.|-.-|.- |
|
(11.7.2018 14:40:44) Je to tak, na mě to taky fuguje. Ale nevydržím to, mně víc chutnà suchý chleba než samotná šunka.
|
Simeona+3 |
|
(12.7.2018 11:08:02) No jo, jenze tech bilkovin by melo byt stejne jako sacharidu. Takze platech chleba jo, ale k nemu 4 platky sunky a zelenina.
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Ropucha + 2 |
|
(11.7.2018 9:02:00) Source, když nevěříš, těžko s tím něco udělám. Máš svou zkušenost, já mám zase svou.
|
|
Ropucha + 2 |
|
(11.7.2018 9:05:15) "Nechápu, jak uděláš takový závěr z mé věty: "Neznám nikoho, kdo je přirozeně štíhlý bez námahy a nevěřím, že takové postavy existují."
Jedniduse: jestliže štíhlost ma stat namahu, pak logicky přirozeností bez námahy musí být tloušťka.
|
Source |
|
(11.7.2018 9:16:28) Ropucho, já psala po přirozené štíhlosti v kontextu se stravováním a životním stylem. Ty jsi to převrátila úplně nesmyslně na nějaký výchozí bod, kterým je buď tloušťka nebo štíhlost. Přísně jazykovým výkladem mé věty jsi to asi dovodila správně. Ale pokud necítíš, že jsi to překroutila, tak ti to více vysvětlovat nebudu. Nemělo by to význam a vítězství v nějaké formální logice ti klidně přenechám. Klidně si dál tady šiř svou ideální představu o své matce, kterou její štíhlost nestojí vůbec žádnou námahu. Každá si tady pak dosadí, zda to znamená, že tvoje matka spořádá každý den balíček sušenek, leží u televize, a pije colové nápoje, nebo to znamená, že tvoje matka jí vyvážená jídla minimálně 3x denně, netrpí hladem a přitom je štíhlá.
|
Ropucha + 2 |
|
(11.7.2018 9:23:17) Source, ty si představuješ, že když do sebe člověk horem dolem pere vysoce kalorické jídlo, tak je to "norma" a když to nedělá, je to "námaha"? Pak tedy máš nějaké opravdu zmatené představy a chápu, že nebudeš věřit na přirozenost, když za přirozenost považuješ extrém.
|
Kudla2 |
|
(11.7.2018 9:28:25) Ropucho,
já myslím, že ti lidi, co s váhou nemají problém, tak to opravdu můžou mít "bez námahy" v tom smyslu, že oni nemaj pocit, že by se omezovali, ale maj natolik "zdravý" návyky, že se prostě "vejdou".
Kdežto někdo jinej by se na tý samý "dietě" svíjel hlady.
Viz ten pořad, jak si tlustej a hubenej prohoděj jídelníčky.
|
Lída+4 |
|
(11.7.2018 9:42:32) Kudlo, vsadím se, že kdybych ti přenechala svoje porce, tak je nejsi schopná sníst.
|
Kudla2 |
|
(11.7.2018 9:55:18) Lído,
to je možný, ale já si (ač tlustá) držím svou váhu, takže aktuálně se nepřežírám (to jsem se přežírala dřív), a moc se nehýbu, což v konečným součtu znamená, že TEĎ jím vlastně vcelku "normálně".
|
|
|
|
Source |
|
(11.7.2018 9:41:15) Ropucho, nepředstavuji si, že když do sebe člověk horem dolem pere vysoce kalorické jídlo, tak je to "norma" a když to nedělá, je to "námaha"? Stále se mnou mluvíš stylem chytré a nad věci (ty) a blbé neovládající se (já). Ale pleteš se. Já nejsem tlustá. Ani nemám problém se sportem a pohyb je moje přirozená potřeba. A na rozdíl od tebe neříkám vůbec, co je norma. A už vůbec neříkám, že norma je cpát se. Já říkám, že většina lidí má přirozeně sklon jíst více a do zásoby. Myslím, že to je dáno přírodou, že je tak lidské tělo odjakživa nastaveno, protože v historii lidstva bylo spíše pravidlem, že potravy bylo někdy více a někdy méně. My žijeme v dostatku (mluvím teď o nás diskutujících, ať se nedostaneme do Afriky) a vyžaduje to po nás vyšší míru uvědomí si, co můžeme sníst a co ne, protože příroda pouze velí jez, abys přežil. Co budeš jíst a kolik toho budeš jíst už je otázka sebeomezení se a tedy z mého pohledu námaha= ovládnout se.
|
Ropucha + 2 |
|
(11.7.2018 9:52:04) Source, reaguješ na mé příspěvky podle mě zbytečně vztahovačně, ale to nechci řešit, podstatné vidím to, že pro každého prostě není žádná námaha nepřejídat se. Ty tomu podle svých slov nevěříš, že takoví lidé existují, někteří tu píšeme, že existují. Existují dokonce i lidé s nechutenstvím a podprůměrnou potřebou jíst. Ano, je jich asi méně než těch se sklony k přejídání. Těžko se ale dohadovat a vzájemně přesvědčovat, když nejake důkazy tady předložíme jen těžko.
|
Ropucha + 2 |
|
(11.7.2018 10:20:42) Taodvedle, ja se umím hodně najíst jednorázově, umím spořádat velkou porci, ale nesnesu jíst, když nemám vytráveno a prázdný žaludek. To mi vylozene vadí, takže nejake svačinky, uzobavani, ochutnáváni mezi jídly, to mě vůbec neláká. Neochutnávám ani kdyz vařím, mně by to úplně zkazilo chuť.
|
Kudla2 |
|
(11.7.2018 10:23:32) ROpucho,
bingo. Já myslím, že za velkou část toho pocitu "já tloustnu i z vody" může právě to uzobávání (nad kterým nemáš kontrolu a když si dáš práci si to psát, tak zjistíš, že jsi takto snědla třeba hodnotu velkýho oběda navíc, nebo ještě víc), nemáš-li tu potřebu, máš velkou výhodu.
|
Ropucha + 2 |
|
(11.7.2018 10:30:57) Kudlo, ale já se bez ohledu na uzobavani kontroluji dost. Nemám sklony být vyloženě tlustá, to by se mi asi ani nepovedlo, ale byla bych pěkně krev a mléko, kdybych se nekrotila a nechala tomu volný průběh jako třeba popisuje Lída. Nemám na druhou stranu ale ani chutě se nezřízeně cpát a řada "pochoutek" typu tatarka nebo cola mě vyloženě odpuzuje.
|
Source |
|
(11.7.2018 10:37:45) Já si myslím, že ani Lída nemá štíhlost bez námahy. Musí ten svůj "stroj" pravidelně ládovat, aby nevypadl z režimu, mám dost a tudíž neukládám a hodně vylučuji. To je práce na celý život.
|
|
Source |
|
(11.7.2018 10:37:55) Já si myslím, že ani Lída nemá štíhlost bez námahy. Musí ten svůj "stroj" pravidelně ládovat, aby nevypadl z režimu, mám dost a tudíž neukládám a hodně vylučuji. To je práce na celý život.
|
Source |
|
(11.7.2018 10:50:15) Taodvedle, já znám minimálně 7 žen, které říkají, že jí normálně, a přesto z pohledu většinové populace jejich stravování normální není. Pokud definicí normálně budeme myslet, tři jídla denně o složení bílkoviny, sacharidy, tuky, tedy normální jídlo s přílohou, a mezitím něco malého na uzobnutí někdy sladkého. To je průměrné stravování. Ale věřím, že pokud někdo drží se stejným jídlem konstantní postavu od puberty, tak to jde. Prostě odjakživa jí vyváženě, nikdy nepřibraly, a jsou stále na svém. Já jsem pochybovač proto, že já odjakživa jím stejně, spíše s věkem více hledím na kvalitu a množství jídla, a přibírám. Malinko každý rok, ale přibírám, i když pohyb plus mínus stejný. Asi si odmítám připustit, že tomu tak není, a nechce se mi hledat chybu v SW. Ale čím víc tady píšu, tím více si to uvědomuji.
|
Len |
|
(11.7.2018 10:56:04) Tak on je take rozdil v tom, jak kdo pribira a co povazuje za prirozene a normalni pribirani a co za nezadouci. Ja bych treba nechtela mit stejnou vahu jako v puberte, na 50kg jsem se dostala az v dospelosti a povazuju za normalni, ze 50kg nebudu mit dozivotne (mam 180cm). Spis to pribrani povazuju za zadouci. Pred par lety jsem se stresem dostala na svou svatebni vahu a nebylo to vubec pekne. Takze pribirani mi v mem pripade nevadi. A i na udrzeni vahy potrebuju ponekud velke mnozstvi jidla, kdybych jedla jako spousta mych znamych, tak zase moc zhubnu.
|
|
Kudla2 |
|
(11.7.2018 11:02:48) "já jsem pochybovač proto, že já odjakživa jím stejně, spíše s věkem více hledím na kvalitu a množství jídla, a přibírám. Malinko každý rok, ale přibírám, i když pohyb plus mínus stejný. Asi si odmítám připustit, že tomu tak není, a nechce se mi hledat chybu v SW. Ale čím víc tady píšu, tím více si to uvědomuji."
Já si myslím, že kámen úrazu může být v tom, že si to jen MYSLÍŠ, máš to tak pocitově, ale realita může být jiná.
Přesně by se to dalo zjistit, kdyby si s tím člověk chtěl dát tu práci a všecko si zapisoval do tabulky, tam se občas potom vyjeví věci.
|
Source |
|
(11.7.2018 11:13:36) Kudlo, to jsem si právě připustila.
|
|
|
Source |
|
(11.7.2018 15:30:32) Taodvedle, v pohodě. Já tebe ani jiné, co znají ty, co jí "normálně" a bez "námahy" si udržují štíhlou postavu, nemůžu nikdy přesvědčit o opaku, protože ty "vaše" příklady neznám. Znám jen spoustu různých žen, co o sobě tvrdí, jak hrozně jí a ve skutečnosti nejí. Ale zaboha by to nepřiznaly, protože je cool a sexy jíst hodně a nejlépe stejky. Nebo milují to závidění a mluvení o tom, jak ony se mají, že jsou tak štíhlé a přitom toho sní daleko více než "obdivovatelka". Jsou za hvězdy a středem pozornosti. Znám holky, co se v partě nebo na dovolené nacpou gulášem a cibulí, protože to je něco jako sedmý div světa. Nebo si fotky vydatného jídla dávají na instagram a fb. A ve skutečnosti hladoví a makají v posilovně každý den. Lidi jsou různě ujetý a prostě holky, co vážně jedí guláš s šesti a pivo k tomu, zpravidla podle toho vypadají. Neříkám, že jsou tlusté, ale ani to nejsou žádná tintítka. A já nesnáším pózy žádného druhu, které zasévají v dalších pochybnost o smyslu jejich snažení, když život je taková nespravedlnost, že jiní si dlabou, co chtějí a jsou hubení. A běžní lidi nemůžou. A proto to nemá smysl. Tvoji maminku nebo babičku z těchto novodobých "nemocí" nepodezřívám, protože je neznám. A Lídě třeba věřím, že dlabe velké dávky pořád, mám pocit, že ona teď v nadsázce umenšuje množství svého pohybu a fyzické námahy, ale nechce se mi hledat, jestli to je ona. Tudíž většímu příjmu odpovídá větší výdej. A taky to, že pokud má takto nastartovaný metabolismus, tak to prostě funguje odjakživa. Třeba moje babi byla jako lunt celý život. A jedla jako vrabec. Měla nemocný žlučník, takže samé suché zbytky, co sesypala do jednoho rendlíku a to uzobávala. Ale vždy říkala, jak jí s chutí a ráda a dost. Z jejího pohledu to byla pravda.
|
Rodinová |
|
(11.7.2018 15:39:12) Zrovna stejky jsou na hubnuti super, 300 g stejk bez omacky bude mit nejakych 400 kcal (plus neco malo zelenina), coz je prd a v zaludku jako bilkovina lezi hodne dlouho
|
Simeona+3 |
|
(12.7.2018 11:18:17) Presne tak, obzvlast jestli denne makaji v posilovne tak steak je presne ta vecere, kterou potrebuji.
|
|
|
Buřt |
|
(11.7.2018 15:45:28) Tak ja si myslim, ze takove typy zen existuji, ty vylozene astenicke figury. V mladi jsou vyzable, casem priberou na hezkou stihlost a nemusi pro to fakt nic delat. Ale jestli jich je procento, tak je to moc :) Zde Len podle me tyto parametry splnuje, kdyz popisovala vahy deti, to je skutecne extremni stihlost, proste takove typy.
A pak je ta skupina, co ma fakt malou potrebu jidla, fascinuje ma kamaradka, co dovede na jidlo zapomenout, no to by se mi asi nikdy nestalo :) Musim se taky omezovat. Nastesti miluju beh a ten pali tuk opravdu intenzivne, takze to omezovani prijmu zatim neni tak strasne.
|
|
Ropucha + 2 |
|
(11.7.2018 17:47:42) Také neznám takto "ujeté" dámy. Někdo váhu řeší, někdo ne, ale prezentace na sociálních sítích jde mimo moji společenskou bublinu. A ty přirozeně štíhlé jsou obvykle typy, které se na jídlo a na vzhled celkově moc nesoustředí. Možná proto si nikdy nerozhodily metabolismus dietami a daří se jim ta přirozenost.
|
|
|
|
|
|
Source |
|
(11.7.2018 15:32:01) SW=software. Použila poprvé RUth, že si nastaví v hlavě jako program střídmé stravování - tedy software.
|
|
|
|
|
Ropucha + 2 |
|
(11.7.2018 10:50:34) Taodvedle, ja znám takových také více, uváděla jsem svou maminku jako příklad, kde opravdu jsem svědkem toho režimu celý život a vidím výsledky i v pokročilém věku. Ale znám takové i mezi vrstevnicemi, to jsou proste takové typy od přírody, ale píši též od začátku, že jsou v menšině, většina lidí bych rekla má nadváhu bez ohledu na věk a pohlaví.
|
|
|
|
|
|
Len |
|
(11.7.2018 10:27:32) Tak tohle mam presne naopak. Nesnesu pocit prazdneho zaludku, je mi spatne, kdyz mam prazdny zaludek. Jim bezne kazde dve hodiny a nejake posledni jidlo v pet odpoledne by me asi zabilo, pokud bych nesla spat v sedm Neuzobavam teda, dam si jidlo ke stolu a jim.
|
|
|