| .kili. |
 |
(29.10.2013 7:21:09)
Kdo jednou byl komunistou, je stále komunistou. Nemusí to být vada charakteru, ale může. Stát se komunustou z přčesvědčení o přínosu tohoto politického směru pro lidstvo, to znamená nedostatek vzdělání a tak i soudnosti. Jsou jistě i ti, co se skrze členstvá prodrali do výšin na úkor druhých. To může být charakterem.
Kumunisté předválečných let měli ideály, stejně tak někteří z těch, co do strany vstoupili v roce 1968.
Komunisté tu napáchali tolik zla, že by jim měly být zakázány posty státních mocí. Ostatní nechť mají ti z nich, kteří v době své nadvlády nebyli zvláště krutí a suroví, podle svého.
Kolaborace s StB je jiná kapitola a nemusí se týkat a ani netýká jen komunistů.
Je jen třeba opatrnosti při souzení (tím nemíním soudní moc) takových lidí - to je třeba skutečně jistojistě vědět, že o spolupráci skutečně šlo.
|
| Evka a3 |
|
(29.10.2013 7:29:02)
víš, někteří tomu i věřili, třebas moje teta , její rodina, tedy otec, matka byli jakožto zemědělci těžce šikanováni, sebrali jim půdu, museli odvádět nesmyslně vysoké dávky z produkce a jejich dcera (tedy ona teta) vstoupila do KSČ, asi tomu i věřila, ale nikdo to nechápal a rodina jí to měla hodně za zlé
|
|
| Kreaty | 
|
(29.10.2013 7:32:28)
mám velký strach, že je to prostě nevysvětlitelné pro toho kdo to nezažil, na jedné straně všichni šílí jak byl za komunistů hlad a prázdné obchody a berou to za něco nepřijatelného a na druhé straně fakt, že pracovní kariéru měl snadnou jen ten, kdo byl členem - nad tím mávnou rukou? Samozřejmě, že nejhorší bylo to, že v té práci měl zelenou ten, kdo vstoupil, a že ten kdo byl členem, tak věděl co komunisti dělají a tím, že vstoupil, tak to schvaloval.
Zcela dobrovolně vstoupil do organizace, kde se udávalo, popravovalo, otevírala se pošta, psala se nesmyslná hodnocení na DĚTI a na dospělé, která mohla člověka úplně profesně zničit. Řekla bych, že komunismus byl horší než fašismus, protože leckdo z fašistů nemusel vědět, že existují koncentrační tábory, ale všichni kdo vstopili po roce 1950 do KSČ, tak věděli, že Horákovou popravili.
|
| Delete | 
|
(29.10.2013 8:03:03)
Rakkaus,
a jsi si jistá, že to věděli? A že věděli, o co šlo?
Mě tak napadá, jak se to asi mohli dozvědět lidé, kterým v době popravy bylo třeba šest nebo osm let. Televizi neměli, mnozí ani rádio. A že by se třeba po deseti letech o procesu psalo v novinách? Nemyslím si, že by se tehdy lidé zajímali o politiku o moc víc než dnes, takže aby většina lidí měla povědomí o něčem víc, než o budování socialistické vlasti tak, jak se jim předkládalo, si nedokážu představit  .
Stejně jako dneska si nedokážu představit, že by většina lidí tušila, kdo jakou provádí lotrovinu. Jo, ten, kdo se zajímá, je jistě v obraze. Ale spousta lidí se prostě nezajímá a jen někteří z nich zachytí, co je jim servírováno. A těch možností, jak to do lidí natlačit, je jistě víc než třeba v těch šedesátých letech .
Tehdy prostě většina věděla jen to, co vědět měla. A pochybuju, že mezi běžné vědomosti patřily procesy z padesátých let .
|
| Persepolis | 
|
(29.10.2013 8:23:14)
"Mě tak napadá, jak se to asi mohli dozvědět lidé, kterým v době popravy bylo třeba šest nebo osm let. Televizi neměli, mnozí ani rádio"
Nejenom děti, ale i dospělí. Kde se mohli dozvědět, jak to vlastně je? Režim jim předkládal jenom náležitě upravené informace.
Jak mohli vědět, nakolik ty procesy byly zmanipulované? Maximálně nějakou šeptandou. Nebo já opravdu nevím, jak to tenkrát fungovalo. Ale když si vezmu třeba KLDR. Jak málo informací máme my o nich, kolik informací mají severokorejci o okolním světě? Hádám, že nevědí prakticky nic. A to v době internetu. Jaký informace se dostali k lidem v padesátých letech? Jenom ty, které režim pustil.
|
| Africanka | •
|
(29.10.2013 8:25:54)
Jak to mohly vedet? Ve skolach se tenkrat podepisovaly petice primlouvajici se za popravu XY celkem bezne.
|
|
| Ráchel, 3 děti | 
|
(29.10.2013 9:25:02)
Persepolis prosím tě, to bylo myslícím lidem fakt jasný  pusť si někdy záznamy z těch procesů
|
| Persepolis |
|
(29.10.2013 9:42:31)
Ráchel, jak si tím můžeš být tak jistá. Dlouhodobá jednostranná masírka dokáže dost ovlivnit myšlení. Jistě, že bylo spoustu lidí, kterým bylo naprosto jasné o co šlo,už třeba proto, že sami měli s režimem nějakou negativní zkušenost. Ale pořád tu byly masy lidí, co se ovlivnit nechaly už jenom proto,že neměly přístup k žádným jiným informacím.
Babička mého manžela mi vyprávěla, že jako volyňští Češi, co se vrátili(nebo spíš uprchli) kolem roku 46-47 z Ukrajiny byli pod neustálou kontrolou, aby si náhodou nepouštěli hubu na špacír a neinformovali místní jak takový život pod laskavým dohledem komunistické strany vypadá. Protože oni už ty zkušenosti měli. Dokonce jim vyhrožovali, že je vrátí zpátky na Ukrajinu. Babička měla takový strach, že o zážitcích svého manžela z fronty nikdy nikomu nic neřekla. O ruských vojácích přikovaných v tanku řetězi vyprávěla až asi 3 roky po revoluci, kdy už asi překonala strach, že by tím ohorozila rodinu.
Pod podobným tlakem určitě drželi i jiné lidi, co věděli víc, než se KSČ líbilo.
|
| Grainne | 
|
(29.10.2013 9:52:43)
Tak já si dovedu představit, co dokáže s člověkem udělat třeba ten tísnivý strach z něčeho neznámého a že raději udělají něco - vstoupí do strany, jen proto, aby ten strach zmírnili.
Je třeba uvědomit si, že lidé neměli takový přístup k informacím, nebo si neuměli, nebo ani nemohli vybrat cestu, jak tím prokličkovat bez ztráty "bodů".
Chtěla jsem napsat bez ztráty cti, ale nevím, jestli to pro běžný život běžného člověka není už moc - ve smyslu hodně.
|
| Ropucha + 2 | 
|
(29.10.2013 10:09:37)
"Je třeba uvědomit si, že lidé neměli takový přístup k informacím, nebo si neuměli, nebo ani nemohli vybrat cestu, jak tím prokličkovat bez ztráty "bodů"."
Grainne, to je podle mě velmi přesné.
To je přesně to, co píši - my to hodnotíme z odstupu a nadhledu, kdy už jsme v bezpečí a máme spoustu informací, které tehdy běžně mezi lidmi nebyly dostupné.
Jak jinak si vysvětlit, že spousta chytrých, inteligentních a charakterově určitě nijak podprůměrných lidí chodila k volbám a udržovala režim u moci už jen tím, že se mu aktivně nevzepřeli a nějak se snažili v něm přežít?
|
| Grainne |
|
(29.10.2013 10:28:19)
Anett, vždyť ani neměli možnosti zjistit, jak se vlastně mají postavit na odpor a takový masivní odpor vyžadoval vždy nejne vůdčí osobnosti, ale i organizaci a jasný cíl.
Dnes se během několika hodin svolá akce na podporu Sobotky - "to se nám to kecá".
navíc ani nebyl stanoven jasný cíl. Svrhnout komunisty? Svrhnout s nimi i socialismus? Vždyť ještě v době "Sametu" v téhle otázce nebylo jasno, jak měli mít jasno všichni ti lidé?
To by zase byla práce s principem kolektivní viny a to nemám ráda.
|
| Ropucha + 2 |
|
(29.10.2013 10:39:34)
Grainne, jojo, já si to dobře uvědomuji, protože jsem v té době žila dostatečně dlouho na to, abych si všimla, jak žili a přemýšleli dospělí kolem mě.
On ten režim byl odporný mimo jiné tím, jak dokázal držet lidi v šachu.
Jak už tu napsali jiní, někdo má "koule" na to, aby šel proti proudu, a jiný na to náturu nemá, nebo ho ani nenapadne, že by mohl.
Znám lidi ve věku okolo 60 let, kteří jsou úžasní, mouše by neublížili, ale jelikož svůj produktivní život prožili z velké části za minulého režimu, mají svým způsobem máslo na hlavě a sami se možná musí bolestně vyrovnávat s tím, že pomáhali zlu, ač si to třeba ani neuvědomovali.
|
| Grainne |
|
(29.10.2013 10:51:36)
Anett, vždyť právě ta nevědomost byla prostředkem toho režimu, nešlo jít koupit si materiály, které by člověk mohl svobodně vyhodnotit a podle toho se zachovat a z principu věci byly tyto materiály nedostupné, chránil je jak řežim sám, tak ale i zúčastnění na věci.
Nešlo přijít "z ulice" a říct "dejte mi o tom něco přečíst".
Dnes každý, kdo chce, má možnost. Tam nebyla možnost.
Navíc to píšu z úhlu pohledu někoho, kdo v té době neměl tedy na růžích ustláno, ale můj otec nebyl odpůrce režimu, on byl prostě "jen" rebel, s odporem k omezování osobní svobody.
Kdo si ale ve skutečnosti umí plně uvědomit tu svobodu? Mnoho lidí ji ani nechce a nepotřebuje, většinou člověk potřebuje nějaké materiální věci pro přežití a jemné nuance svobody naopak úplně unikají. Proč by tedy něco v potu tváře a navíc nebezpečného, vlastně měl hledat?
Tady totiž úplně chybí ta spojka mezi potřebou svobody ještě k zajištěnému živobytí a to tak nějak zajištěno bylo.
|
|
|
|
|
|
|
| Žžena |
|
(29.10.2013 10:18:15)
Ráchel,
tak si představ Gaussovu křivku a na ni si natáhni rozložení inteligence v populaci. Ne, všichni nebyli chytří jako Tvůj děda. Byly obrovský masy šedýho průměru a taky ten opačnej pól - tj. lidi, kteří chytrosti moc nepobrali.
Takže mně to přijde trochu pokrytecký, mluvit o tom, jak přece všichni tehdy věděli a všichni museli jasně prohlédnout za oficiální verzi, realita je taková, že průměrnej člověk není zas takovej lumen (ani dnes - koukni na výsledky sobotních voleb) a navíc padesátá léta byla doba, kde se informace k lidem dostávaly úplně jinak než dnes. Jsi asi z rodiny z města, kde to nějak žilo a politika se řešila. Moje rodina pochází z venkovské prdele, kde vrcholem kultury byly babské hody a kromě pana řídícího a doktora z města měli lidi vzdělání vesměs základní (o nějakém cestování nebo politickém rozhledu nemůže být vůbec řeč), navíc deformované válečnou dobou - babička absolvovala základní vzdělání za války a protože se odmítla učit němčinu, tak několikrát opakovala, ani to nedodělala a dál samozřejmě nebylo v čem pokračovat, vzhledem k tomu, že v sedmnácti už se vdávala. Padesátý léta tady a v Praze, to byl propastnej rozdíl, a vsadím boty, že o Miladě Horákové 90% místních vůbec nevědělo, a zbytek věděl jen to, co bylo prezentováno komunisty.
Ještě i v 60. a 70. letech to tu podle popisu mámy byla "informační doba kamenná", o tom co se děje v Praze, potažmo o disentu, se vědělo minimum nebo nic. Osmašedesátý rok tu dokonce proběhl bez tanků a velkých emocí.
V mojí rodině je třeba moje generace vůbec první generací, kde jsou vysokoškoláci. V generacích přede mnou měla jako jediná moje máma středoškolské vzdělání (ostatní děti vyučený, generace předtím jen zemědělci, dělníci), samozřejmě ona i všichni její sourozenci měli první dítě ještě před dvacítkou. Zkrátka i taková byla někde realita.
|
| Šešule | 
|
(29.10.2013 10:26:00)
Žženo souhlas.
Jen bych dodala, že mimo realitu je dneska spousta lidí, a to mají přístup k informacím a nenízké IQ.
|
| Žžena |
|
(29.10.2013 10:42:14)
Šešule,
no jasně. A nabízí se otázka: je být "mimo realitu" vada charakteru?
A jak člověk v daný moment pozná, že je mimo realitu? A jak naopak pozná, že je "v obraze"? Tedy v tom správném? A je každej člověk schopen realitu posoudit?
Generálové se rojí zásadně po bitvách, ale fakt je třeba takovej, že v té bitvě sami taky moc nevědli, která bije, byly to mladý ucha, třeba ve vleku někoho "staršího a rozumnějšího", kolikrát se rozhodli vlivem náhody, důsledky nedomýšleli. A teprve ten odstup a nadhled, kterej přijde potom, člověku ukáže, jestli tehdy a tehdy byl v obraze nebo mimo.
|
| Šešule |
|
(29.10.2013 11:10:36)
Žženo, do určitý míry ma každej svoji realitu.
Mně osobně přijde mimo realitu ten, kdo nedohlídne ze dveří rodičema zaplacenýho bytu, z křesla svojí funkce, kterou stejně založil už za komoušů. Mimo realitu je podle mě člově, co mu nedochází, že lidi žijou i jinak. Takoví ti teoretici "vypracování se z ničeho"
|
|
|
|
| Lassiesevrací |
|
(29.10.2013 10:29:12)
|
|
| Ráchel, 3 děti |
|
(29.10.2013 10:51:52)
Žženo, i ve vesnický prdeli měli velmi dobrou možnost vidět, co to je komunismus - když se zabavovaly statky "kulakům". na to netřeba míti univerzitu
|
| vokounek | 
|
(29.10.2013 10:55:44)
Jj, na venkově to šlo často na dřeň.Tam ovlivnili bolševici lidský život často mnohem drsněji. Krádež rodinného majetku není nic čeho si lze nevšimnout.
|
|
| Žžena |
|
(29.10.2013 11:40:09)
Ráchel,
znárodňování bylo bezesporu hodně bolavé téma a ovlivnilo strašně moc životů, některé tragicky, a i celé české zemědělství. Já jsem se třeba zajímala o to, jak to probíhalo u nás na vsi. Statkáři nesouhlasili, ke vstupu do JZD byli nakonec přesvědčeni a měli to štěstí, že nikdo tady na vsi nebyl vysídlenej, rodiny zůstaly žít na svých gruntech. Selky a statkáři byli první, kdo v založeném JZD pracoval, zvířata a půdu znali. A zlá krev kolem toho byla. Prý tak dva roky. Pak se to ustálilo až do té míry, že kdyby se o deset let později situace obrátila, vrátit k samostatnému zemědělčení už se nikdo z místních zasažených nechtěl. Kromě zásadního negativního dopadu kolektivizace to totiž na jejich životy mělo i praktickej pozitivní dopad, ubylo práce (dělali třeba v JZD na směny a ne na statku pořád, jako před kolektivizací) a ty rodiny se oproti obdobím samostatného hospodaření ekonomicky stabilizovaly (předtím byly jejich příjmy nepravidelné, nejisté).
Já nechci vůbec kolektivizaci obhajovat, jen tím chci říct, že její dopad na další řekněme politickou orientaci zasažených nebyl vždy a všude tak dlouhodobej či zásadní, aby jim vydržel na fixaci antikomunistických postojů pro příštích několik generací. Život se dramaticky změnil, to ano, byla tam obrovská křivda a bezpráví, to ano. Ale i v té změněné situaci a změněném životním směřování se mnozí lidé nějak našli, v nějakém tom rozvoji pod hlavičkou budování nalezli i různá pozitiva (v padesátých a šedesátých letech se do školy šlapalo pěkně 6 kiláků po svých, škola v obci se postavila až později, to samý s lékařskou péčí). Ti lidé pak žili dál a svoje další rozhodnutí a přesvědčení prostě formovali i na základě dalších zkušeností svého pozdějšího života. A s nástupem další generace to už bylo zas úplně jiná kapitola, protože vyrostli mladí, kteří vlastní hospodaření na gruntu už nepamatovali, nezažili ten pocit křivdy a životní styl dřívějších statkářů je nelákal.
A znovu opakuji, rozhodně nechci znárodňování a kolektivizaci obhajovat. Jen jsem se prostě poptala místních pamětníků, jak to vnímali a jakej to mělo další dopad a dosah... Ano, byla to pro ty lidi zkušenost "až na dřeň", pro válečnou generaci jedna z mnoha takových, jaké my si těžko představíme.
|
| Persepolis |
|
(29.10.2013 11:54:55)
" Kdyby nepřišla kolektivizace, tak jsem skončila ve 30 na márách udřená k smrti"
Tuhle větu jsem tady taky slyšela od jedné paní.
A vůbec tím nechci obhajovat nebo zlehčovat svinstvo, jakým kolektivizace byla. V naprosté většině to ti sedláci považovali za obrovskou křivdu, protože komunisti jim sebrali majetek na kterém dřeli několik generací, ale taky jsem párkrát slyšela, že to mělo jedno pozitivum-osobní volno-něco, co do té doby znali jenom z vyprávění a ani si nedovedli představit co to vlastně je.
|
| Ráchel, 3 děti |
|
(29.10.2013 11:57:46)
Persepolis, to je fakt super - sebrali mi majetek, ale vlastně to bylo od nich hezké... 
|
| Persepolis |
|
(29.10.2013 12:02:15)
Rachel, takhle jsem to vůbec nemyslela. Snad umíš číst a vidíš, že jsem tam napsala, že kolektivizaci považuju za svinstvo. Tak moc nepřekrucuj. Já jenom tlumočím, co jsem slyšela.
Dneska, se vší tou technikou je zěmědělství skoro sranda, ale tenkrát to byla nepředstavitelná dřina. A zvlášť u nás na horách, kde je pole samej kámen, kde se nic pořádně neurodí. Takže není až tak divný, že pro maldou holku, která najednou získala občas nějaký ten volný den, to nebyla taková strašná tragedie. Mluvím o osobním pocitu jedné konkrétní osoby. Něco podobného asi zaslechla i Žžena, proto o tom píše.
|
|
|
| .kili. |
|
(29.10.2013 11:57:53)
". V naprosté většině to ti sedláci považovali za obrovskou křivdu, protože komunisti jim sebrali majetek na kterém dřeli několik generací, ale taky jsem párkrát slyšela, že to mělo jedno pozitivum-osobní volno-něco"
nojo, i tak to bylo, dokonce v 68. když se zvažovalo navracení polí, napostá většina družstevníků už nechtěl a zpět do soukromí, jenže družstva, to bylo zase nco jiného než ostatní činnosti , nota bene si chudááci v padesátých letech vytrpěli až dost...
|
|
|
| Ráchel, 3 děti |
|
(29.10.2013 11:56:52)
Žženo, lidská paměť je v tom záludná... zvláště, pokud se člověku osobně nic nedělo, tak to pak vnímá jakože "až tak o tolik nešlo"...
že by se nikdo nechtěl vrátit k samostatnému hospodářství - tak jistě, v daných podmínkách těžko :) ale např. zemědělská větev naší rodiny si okamžitě po revoluci o vše požádala a hospodařit hned začali, ač už to byla ixtá generace
|
| .kili. |
|
(29.10.2013 11:59:50)
" po revoluci o vše požádala a hospodařit hned začali"
ano, jednak x-tá generace, jednak už technika byla takový, že se dala pořídit a v dostatečné kvalitě asortumentu, takže i zbytky pamětníků ručních polních prací věděli, že takto už by to šlo
|
| Ráchel, 3 děti |
|
(29.10.2013 12:01:51)
kili, ale tam šlo především o ten vztah k půdě jako takové. oni jsou prostě zemědělci tělem a duší. převzala to druhá a posléze i třetí generace, abych byla přesná
|
| vokounek |
|
(29.10.2013 12:04:34)
Ráchel, souhlasím s tebou. Myslím, že lidi by se bez těch pozitiv a volna...raději obešli. Je to absurdní- vlastně, tím že ukradli majetek - jim vlastně odlehčili - už na něm nemuseli dřít .
|
| Ráchel, 3 děti |
|
(29.10.2013 12:05:29)
však ono to bylo přece všechno jen pro naše dobro. a my, nevděčníci, na to ještě nadáváme!
|
| vokounek |
|
(29.10.2013 12:09:12)
No, našim třeba mimo jiné ukradli třešňový sad a dovolili očesat si třešně pro vlastní potřebu. Joj, to jsme jako malé děti byly pyšné, že si můžeme beztrestně otrhat třešně.A sousedovic ne.
|
| Ráchel, 3 děti |
|
(29.10.2013 12:12:27)
vokounku, ti byli ale hooodnííí...
|
| vokounek |
|
(29.10.2013 12:15:31)
No, nemuseli jsme si kupovat vlastní třešně.Anebo dědovi bylo dovoleno posekat si kus své louky, aby měl krmení pro králíky. Taky byl rád.
|
|
|
| vokounek |
|
(29.10.2013 12:12:58)
Chci tím říct, že to bylo celý postavený na hlavu ad absurdum. Já si to vyhodnocuji tak, že první něco ukradli a všechno ostatní není podstatný. Jestli to mělo nemělo pozitiva pro někoho - mohlo. Ale ty pozitiva vygenerovalo zlo.
|
|
| Ropucha + 2 |
|
(29.10.2013 12:13:04)
vokounku, hm, u nás v rodině to udělali naopak: hospodářství neukradli, ale veškeré výnosy z něj se musely povinně komunistům odevzdat. Normy nasadili tak vysoké, že je samozřejmě hospodářství nebylo schopné splnit ani se zapojením všech dětí v rodině do práce. Takže to nakonec museli odevzdat celé a šli makat do fabriky.
|
| vokounek |
|
(29.10.2013 12:19:51)
Anett, jj. Měla by se ta svinstva, co tu komunisti napáchali, připomínat. Nejlepší jsou příběhy - znárodnili pozemky, tak jsme se pak odstěhovali do krásného panelového 3plus jedna s teplou vodou a splachovacím záchodem.Tak jsme se měli dobře.
|
| .kili. |
|
(29.10.2013 12:22:56)
"jsme se pak odstěhovali do krásného panelového 3plus jedna "
nebo osídlit pohraničí
|
| Kafe | 
|
(29.10.2013 12:29:28)
Pohraničí je krásné.
|
| Ropucha + 2 |
|
(29.10.2013 12:54:42)
"Pohraničí je krásné."
To je
Na severu, na jihu i na západě (východ neznám  ).
Bohužel, osudy dost strašlivé 
|
| Kafe |
|
(29.10.2013 12:57:12)
Nemůže být nekrásné, když ho tvoří zejména hory a lesy. Ta krajina je to jediné, co mi v mém současném bydlišti (Praha) chybí. A ještě čistý vzduch a málo aut.
|
|
|
|
| vokounek |
|
(29.10.2013 12:47:14)
Však to pohraničí podle toho taky vypadá.Málokdo tu má dlouhodobé kořeny.
|
| Žžena |
|
(29.10.2013 12:50:12)
... což je taky zčásti dáno tím, že mnozí ti, co tam ty kořeny měli, byli už pár let před kolektivizací kopnuti do zadnice a odeslání do Němec...
|
|
|
|
|
| Persepolis |
|
(29.10.2013 12:24:08)
Tady si, co vím, nechali všichni svoje pole a louky zase vrátit hned po revoluci, ale nechali je zdrama k dispozici JZD dokud ještě fungovalo. To až asi po dalších 10 letech, když se JZD rozpadlo se někteří pomalu začali k hospodaření vracet. Ale dělají to úplně jinak. Už se tu vůbec nic nepěstuje, jenom se chová dobytek a to takový, který může být celoročně na pastvě. Ovce a hovězí na maso. Nikdo tu nemá krávy, které by dojil. Což znamená, že nemusí skoro nikoho zaměstnávat, ale stačí mu dobrá technika na sklízení luk, aby měl krmení na zimu.
|
| Žžena |
|
(29.10.2013 12:29:08)
Já jsem z regionu, kde pasení dobytka se nekoná. Tady je stěžejní ta rostlinná výroba. Živočišná tu prakticky není, resp. byla vázaná výlučně na ty JZD, před kolektivizací byla na těch gruntech realizovaná jen jako chov kravky na mlíko nebo kozy... v řádu jednotek kusů. Takže kdo po navrácení pole nechtěl pěstovat, ten se na to vyprdnul.
|
| Žžena |
|
(29.10.2013 12:32:04)
Jediný masný zvířata, co je na katastru naší obce možno potkat na pastvině, jsou dva pštrosi... má je jedna hospoda jako atrakci pro děti hostů
|
|
| Persepolis |
|
(29.10.2013 12:32:52)
Tady, na horách, se toho moc pěstovat nedá
|
| Žžena |
|
(29.10.2013 12:33:23)
Já jsem jih Moravy. Tady stádo krav venku nepotkáš.
|
| Persepolis |
|
(29.10.2013 12:34:41)
Jasný, já jsem z Krkonoš, tady zase nenarazíš na vinici
|
| Žžena |
|
(29.10.2013 12:36:59)
To je takovej trochu předsudek, že všude na jižní Moravě mají ty vinice... není to ale pravda. I tenhle kraj je heterogenní. U nás vinice taky nejsou. My jsme ještě slivovicová oblast
|
| Persepolis |
|
(29.10.2013 12:39:51)
Tak to jo
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
| Žžena |
|
(29.10.2013 12:06:37)
Vokounku,
lidi to prostě vnímali a vyhodnocovali různě. Tehdyi dnes.
|
|
|
| .kili. |
|
(29.10.2013 12:07:26)
" šlo především o ten vztah k půdě jako takové"
já to docela dobře vím, dokonce jsem prožíval kolektivisaci jako kluk na dědině, ze které pocházel dědeček, který mne vychoval, a také u jeho přítele z vojny, za kterým jsme jezdívali. Byla roto šílená doba a ten vztah k půdě byl právě tím, co těm lidem zavdalo smutek a zoufalství více, než samotný kt krádeže. Jenže přešla doba, a zrovna u těch zmíněných známých to bylo tak, že do soukromí už nikdy, družstvo prosperující, žité dobré=, volno... to bylo v 68., takže také u některých otázka kdovájak se to vyvine....
|
|
|
|
| Žžena |
|
(29.10.2013 12:03:21)
Ráchel,
v tom byla vaše rodina myslím jednou z výjimek. Po tom přetržení kontinuity se k tomu obdělávání už většina rodů nevrátila, zůstalo to v družstvech a šlo do kopru. Už prostě byli jinde - životním stylem - hlavně ti potomci. Včetně naší rodiny - taky nám zabavili pole a sad. Po navrácení už nebyl kdo by se o to chtěl starat.
|
|
|
|
|
|
| Delete |
|
(29.10.2013 17:14:47)
Ráchel,
a ty si vážně myslíš, že tehdy ty záznamy někdo viděl? Kde? V kině? Naši třeba televizi neměli, v době procesů byli děti....a po deseti letech jim to asi nikdo nepouštěl . Mám dojem, že mamka to poprvé viděla, až když to vytáhli z archivů po revoluci....
|
|
|
|
| .kili. |
|
(29.10.2013 8:27:07)
- "Mě tak napadá, jak se to asi mohli dozvědět lidé, kterým v době popravy bylo třeba šest nebo osm let. "
ale dověděli, víte. Mně nebyl ani rok, abych se to později voděděl. To se o tom mluvilo, jaksi tajně, ale mluvilo doma, v rodinách, mezi blízkými známými. Samotný proces byl snad i přenášen rozhlasem, v novánách byly nějaké články o tom, jak masy a kolektivy žádaly nejpřísnější trest etc.
- " Nemyslím si, že by se tehdy lidé zajímali o politiku o moc víc než dnes, takže aby většina lidí měla povědomí o něčem víc, než o budování socialistické vlasti tak, jak se jim předkládalo, si nedokážu představit ."
no, to povědomí bylo, řekl bych, že dost výrazné, ale samozřejmě v tichosti navenek. Nezapomeňta, že se lidé po těch informacích asháněli i proto, že měli strach.
- "A pochybuju, že mezi běžné vědomosti patřily procesy z padesátých let . "
to nevím zda běžné. Ale ty vědomosti byly.
|
| Kreaty |
|
(29.10.2013 9:19:09)
Kili, děkuji.
|
|
|
|
|
| Ráchel, 3 děti |
|
(29.10.2013 9:20:05)
"Stát se komunustou z přčesvědčení o přínosu tohoto politického směru pro lidstvo, to znamená nedostatek vzdělání a tak i soudnosti."
naprostý souhlas
|
|
| vokounek |
|
(29.10.2013 9:53:04)
Kili, po druhé sv.válce uvěřilo KSČ hodně mladých lidí. A bylo to naprosto pochopitelné. Někteří prozřeli po Únoru, jiným se rozsvítilo po okupaci - a vystoupili. Tyto bývalé komunisty je hloupé odsuzovat, protože často měli rudou knížku z opravdového entuziasmu a věřili v lepší zítřky. Co udělala válka se světonázorem si dnes už neumíme představit. Ale po 68 - kdo tam zůstal - či ještě hůř vlezl - tak buď člověk, pro kterého jsou svoboda - čest - termíny ze slovníku cizích slov - čili věci, který nejsou důležitý. Neboli někdo, pro koho je nejpodstatnější - "chléb a hry"
Anebo už jen lidi duší děvky.
|
|
| Gladya, bývalá dasa, | 
|
(29.10.2013 10:56:02)
Téměř souhlasím, z dnešního pohledu určitě. Dá se určitě pochopit, že někdo chápal komunismu jako vizi lepšího a spravedlivějšího světa v době, než došlo k jeho zrůdné realizaci. Ne každý je tak prozíravý jako byl Čapek.
"Kdo jednou byl komunistou, je stále komunistou" , na tom něco je, ale nejde o členství v nějaké straně, ale "bolševické myšlení".
|
|
|
Vlastnictvi stranicke knizky nejak vyznamne zvysuje pracovni dovednosti?? Ja si naopak vazim tech, kteri jen kvuli kariere nevstoupili a zachranovali zivoty dal jako radovi pesaci, treba pod vedenim neschopneho stranickeho kadra.
.
V její náručí
Živý betlémVsetín 
Štědrý den v pevnosti JosefovNáchod 
Výstava betlémů na Svaté HořePříbram 
Staré Město ve svitu plynových lampPraha 2 
Novoroční výstup na JeštědLiberec 
Živý betlém
Štědrý den v pevnosti Josefov
Výstava betlémů na Svaté Hoře
Staré Město ve svitu plynových lamp
Novoroční výstup na Ještěd
Bramborová roláda s masem/Simča, dcery *1988 a 1997
Košíčky Mon Cheri/Simča, dcery *1988 a 1997
Čokoládový krém/Simča, dcery *1988 a 1997
Churros/Simča, dcery *1988 a 1997
Banánové omeletky/Simča, dcery *1988 a 1997
Brusinkový punč/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)/
Citronový gel a krém (Lemon curd)/Simča, dcery *1988 a 1997
Tvarohový chesecake/Simča, dcery *1988 a 1997
Dýňoví šneci/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)