Source |
|
(19.9.2016 21:40:46) Evidentně je z psaní úkolu nebo školy v naprostém stresu a uniká z něho tím, že ho odloží, tj. pohádá se s tebou. Tím nepříjemný úkol na chvíli odsune a ventiluje to napětí. Pomáhá odvést pozornost a uklidnit. Nehroutit se a nedávat najevo, jak ti svým chováním ubližuje. Chce to nadlidské sebeovládání, ale jde to. Poradnou nic nezkazíš, ale i bez poradny je jasné, že sám to nezvládá. Potřebuje, abys na něj přenesla svůj klid a důvěru v to, jak ten úkol zvládne. Nejlepší je ignorovat jeho projevy negace a tvářit se, že je nevnímáš tak vyhroceně, jak jsou, jen je usměrňuješ pořád směrem k úkolu (hele už ti zbývají jen tři věty, dvě věty, koukej kolik už toho máš, to nám to jde). Pokud to nedáš v klidu, tak musíš uklidnit nejdříve sebe. Dítě se postupně naučí samo vnímat svůj stres a i to mu pomůže se zklidnit. Když rupnou nervy, je lepší odejít a dítěti říct, že budete psát za chvíli, až se uklidníš, protože jsi rozčílená. Dítě tak dostaně prostor se zklidnit a občas i přijde s žádostí, aby se pokračovalo, protože jinak to nedopíše až do večera. Toť moje zkušenost.
|
Nerfka+2 |
|
(19.9.2016 21:55:44) No jo, všechno to co tady popisuješ zkoušíme. Nabídli jsme ať si odpočine, že to udělá později, on to otočí proti nám, že to přece "musí dělat" tak to prostě udělá, ale na to se rozbrečí. Když mu řeknu "nebudeš to dělat s pláčem, uděláš to za chvíli", tak se zase vzteká, že chci aby to neměl a dostal špatnou známku. Necháme ho o samotě, ať ti to teda dodělá, nebo nedodělá, ale ten čas prostě probrečí. To že jsem dneska nedala ten tlak, to je samozřejmě špatně, to bylo poprvé, většinou zkoušíme všechno možné.
On ten text je schopen opsat i za 10 minut, počítá skvěle, píše krásně, nemá s ničím problém, jen to prostě okecává, ořvává a vinu za to svádí na všechny kolem.
Úkoly jsou nejhorší, ale takhle podobně se chová i v "neškolních" situacích. Mladší sestra je taky super spouštěč na ty jeho nálady. Jakákoliv povinnost vlastně taky. V neděli ho manžel bral na dny NATO, měl VIP lístky... a chtěli jsme po něm ať si dá džíny. On trval na teplákách. V těch jít nemohl. No hodinová scéna z jeho strany, jak ho nutíme nosit něco co nechce, apod. Oblékl si je, ale měl poslední slovo stejně. Pak samozřejmě se změní prostředí a je jak anděl, jak je to skvělé že tam byli a tak to ještě probereme, jak málem nejel a jaká by to byla škoda, všechno odkýve a stejně za hodinu je schopný mi říct, že se mu tam vůbec nelíbilo...
|
Yuki 00,03,07 |
|
(19.9.2016 22:05:32) člověče, to je nejistota přímo ukázková, on to zkusí, vy povolíte, on je z toho nešŤastný
když nechtěl kalhoty, který si měl vzít, má být reakce - dobře, tak nechoď, a sednout si k televizi, nebo odcházet bez něho, kldině mu říct, že má 5 minut, jestli chce jít, nebo ať nechodí
taky by možná nebylo od věci mu říct, co ho čeká, v předstihu, jestli je ve škole v pohdoě, možná je to tím, že ve škole ví, že teĎ je matika, po přestávce čeština, pak hudebka... ovběd - má to strukrturu, ale doma je běžný chaos a on to třeba nezvládá< tak mu zkus dopředu říct, co ten den bude, třeba si to i napsat, aby se měl čas připravit na změnu, a taky vědět, co ta změna obnáší, třeba to převlíknutí
|
Source |
|
(19.9.2016 22:15:04) Yuki, ale proč by mělo být takové cvíčo kolem kalhot? Rodiče si tím ten den zkazí taky. Prostě mu nechám tepláky. V osmi letech nejsou teplátky na letecký den takový úlet (do divadla bych si trvala na svém). Já pro tyto případy brala to oblečení, co jsem chtěla já s sebou a dítě pak většinou změnilo názor, když vidělo, jak jsou oblečení jiní. Na což jsem upozornila a dítě, když se vyrazilo po jeho, tak potom uznalo, že při této příležitosti se lidi oblékají jinak. U nás byl opačný problém. Ty nejlepší hadry a baleríny i na výlet do zabahněného lesa.
|
Nerfka+2 |
|
(19.9.2016 22:36:08) SOurce, jasně možná to pro děcko není taková tragédie kdyby šlo v teplákách, ale měli jsme VIP lístky na kterých bylo napsán nějaký dress code a manžel na tom trval. Tady už bych řekla že ale je jedno proč si měl oblíct tepláky nebo rifle, prostě absolutně nás ignoroval jako autoritu. Kdybych mu dovolila tepláky, manžel je za debila a příště mě děcko pošle do háje i s tím divadlem, s odkazem na to že minule měl taky tepláky. Stres z toho, že kolem mají všichni obleky by určitě neměl, nemívá a věř mi že kdykoliv to jde, má možnost volby, někdy až moc.
A souhlasím, dneska moje reakce nebyla správná, ale prostě potom co to x krát snažím ukoučovat a zvládat bez emocí a s nadhledem jsem to dneska nevydržela.
Nemusím být u něj celou dobu, a ani nejsem, ale průběžně nás volá, odhání, žádá kontrolu, když mu řeknu že mu tam třeba chybí háček, čárka, tak se zase naštve a vyžene mě a tak pořád dokola.
|
Source |
|
(19.9.2016 22:46:21) Nerfko, tak to je samozřejmě jiná situace. Pro tento případ mám vyděračskou praktiku, která urychluje vyjednávání, vysvětlím, proč je pro mě oblečení důležité, proto bude po mém, a nabídnu, že příště to bude podle dítěte. Fungovalo to. Když jsem příště ustoupila já (v nevýznamné situaci), dítěti jsem to připomněla. Pak spory nebyly vůbec vyhrocené, dítě se naučilo akceptovat, že někdy bude po jeho a někdy po mém (bez debaty a argumentace, proč ne). Funguje nám to stále. Dítě požádám, ať mi vyhoví, sama mu vyhovím jindy, i když mám jiný názor. Tímto stylem vyjednávání šetříme, takže když ho jedna nebo druhá strana použije, obě vědí, že tohle je prostě důležité.
|
Nerfka+2 |
|
(19.9.2016 22:52:30) Source, dík, zkusím, to zní logicky (doufám že nejen mě ale i synátorovi)
To je někdy taková složitá politika a diplomacie, že fakt by za vychování děcka v normálního člověka měli dávat matkám diplomy.
|
|
|
margotka78 alias shit-roller |
|
(20.9.2016 8:49:03) A řekla jsi mu to s těmi lístky? Třeba: "Heleď být to na mně, tak mi to je buřt, jenže bohužel taťka má takový druh lístků, kde se předpokládá lepší oblečení. Já z toho taky radost nemám..." Mám taky holku palici (8 let) ale na to, že něco se děje bez mého přičinění, že jsem si to já osobně nevymyslela a musím se podřídit většinou slyší. Jinak u nás dcera má zase jedny riflové hodně krátké kraťasy, které se mi vůbec nelíbí. Ale nenechá si to vymluvit, do školy je i přes moji nevoli nosí. Zase si říkám, že roztrhané nejsou, dneska jsou učitelé otrlí a zvyklí na ledacos. A to má tolik sukýnek. Ale na ně musí mít náladu.
|
TaJ |
|
(20.9.2016 9:16:57) Zefýr, píšeš, že "za překročení míry následuje trest..." - to mě docela zajímá - jaký trest? Protože já mám dítě, které je odmalička prakticky nepotrestatelné - dát na zadek, poslat do pokoje, zakázat oblíbenou činnost, nebo zabavit nějakou oblíbenou věc - to prostě nefunguje, jen pohodil hlavou a klidně si vzal něco jiného, bylo mu jedno, že něco nebo někam nemůže, v pokoji prostě nezůstal, to bych ho tam jedině musela zamknout a to zase ve vzteku bouchal do skleněných dveří...slibovat odměny, když něco bude nebo nebude dělat, to taky nefungovalo, když to bylo něco, co se mu nějak zásadně příčilo, tak jsme mohli slibovat cokoli a bylo mu to jedno, prostě to neudělal...absolutně na něj odmalička nikdy neplatilo "uděláš to a to protože jsem to řekl(a)....", vždycky musel vidět jasný a smysluplný důvod, proč něco má nebo nemá dělat... a takovýhle je snad od narození, nikdy na něj nefungovaly takové ty běžné finty co jsem slýchala od jiných rodičů....on dokáže být úžasný, vstřícný, pomáhá nám, je zlatý...ale když ho to chytne, tak je to jak kdyby to bylo úplně jiné dítě - prostě Jekyll a Hyde, jak tu někdo už psal
|
Dobro z pekel |
|
(20.9.2016 9:21:59) Hele promiň, ale vy vůbec nemáte žádný respekt, mám dokonce pocit, že se oba bojíte jeho reakce a oddalujete případný střet co to jen jde. U vás je pánem ten malej smrádek. Tluče do skleněné výplně!!! Nikdo nezakřičí? Nikdo nic neudělá? Jenom čekáte až to přejde??
|
TaJ |
|
(20.9.2016 9:30:00) Dobro z pekel - samozřejmě, že zakřičí...a co myslíš, že se stane? Začne zuřit ještě víc, zvyšování hlasu a křik ho spolehlivě dostane ještě do většího afektu...v takovém případě už pomáhá jenom odvést pozornost k něčemu jinému, ale ne vždycky to zabere hned...nebo co jako myslíš, že máme ještě udělat? Svázat ho, nebo co? V tu chvíli nepomáhá prostě nic, myslíš, že jsme už ledacos nevyzkoušeli? Tohle kdo nezažil, tak nepochopí....naštěstí, jak mozeček dozrává, tak těch afektů ubývá a učí se s těmi emocemi pracovat, v tom školkovém věku to bylo mnohem horší...
|
Dobro z pekel |
|
(20.9.2016 9:39:04) A co? Zakřičíš a jdeš se vyplakat do kouta? Existuje něco, kdy máte aspoň pocit, že vás ten kluk respektuje? Nebo se stáhnete jakmile začne stupňovat svůj teror.
|
TaJ |
|
(20.9.2016 9:47:01) Dobro z pekel - zakřičím a nestane se nic, maximálně se dostane tím mým řevem ještě do větších otáček....brečet do kouta nejdu....nějaké další rady? Mám zakřičet víc, nebo ho rovnou zbít, aby viděl kdo je tady pánem? (Když teda pominu to, že ani tohle na něj nezabírá...) Bože, to jsou fakt rady k nezaplacení
|
Monty |
|
(20.9.2016 9:48:41) Tino, a zkoušela jsi ho prostě nechat být? Nevšímat si toho, že ti "stojí za zády"?
|
TaJ |
|
(20.9.2016 9:55:45) Monty, jasně, že zkoušela, jenže dokáže být naprosto neodbytný, minimálně mluví a mluví a mluví, takže stejně nic jiného dělat nemůžeš, nebo mě rovnou tahá za ruku, ať jdu za ním...naštěstí už se zdá, že z toho pomalinku vyrůstá a občas už zmizí do pokoje a vydrží tam nějakou dobu
|
Alena |
|
(20.9.2016 10:10:29) :) jak jsi psala, u vas nikdo doma neni "panem" (i kdyz teda tip bych mela :) a ja mam pocit, ze rodice by proste v tom dobrem smyslu meli byt.
|
|
|
|
Dobro z pekel |
|
(20.9.2016 9:51:45) V jeho věku by měl vědět, kdo je tam u vás pánem. Pokud dělá tyto scény. Neradím, jen mi to hlava nebere a tak se ptám a jen žasnu. Je to tvoje věc, jen mi nejde do hlavy, že si necháte srát na hlavu oba dva.
|
Z+2 |
|
(20.9.2016 9:53:17) To jsou neuvěřitelný výrazy. A samozřejmě neskutečný nesmysly.
|
TaJ |
|
(20.9.2016 10:01:35) Z+2 - asi tak nějak....s někým takovým asi fakt nemá smysl ztrácet čas....jinak u nás doma není nikdo "pánem", fungujeme všichni spolu, respektujeme se, většinu času vycházíme naprosto v pohodě....jen občas nějaký ten afekt přijde, většinou zhruba tak tušíme proč a když to přejde, tak máme doma milé a vstřícné dítě, které se může přetrhnout, aby nám s něčím pomohlo...ale občas holt přijde bouřka no...
|
Dobro z pekel |
|
(20.9.2016 10:19:28) Jo ták, všichni jsme si rovni.....mám pocit, že jste se dostali, ty a manžel na roveň vašeho zlatíčka, které jenom někdy ujede a z rodičů si dělá šoufky. Má osm let a už vás vodí, jak loutky. Co budete dělat až bude mít patnáct? Možná by už konečně nebylo od věci si pořádně dupnout. S rozmazleným frackem to někdy dokáže zázraky.
|
Source |
|
(20.9.2016 10:41:32) Dobro z pekel, to tu ještě nebylo, pořádně si dupnout a pořádně proutek ohnout, až se zlomí. Ukázat, kdo je tu rodič a se vší parádou. Silnější vyhrává a hlavně když dítko šlape jako hodinky, a je jedno, pokud jeho duševní pochody budou na úrovni loutky. Hlavně když není loutka rodič = hlavně když rodič nikdy neustoupí a nevezme v potaz přání dítěte, protože kam by ta společnost dospěla, že ano... Děti neposlouchají a nešlapou jako hodinky, protože se dostatečně rodičů nebojí. Jiný důvod to nemá. Nezralost psychiky neexistuje, to jsou moderní výmysly, a pomůže jen pevné fyzické vedení
|
Source |
|
(20.9.2016 10:50:09) Zefýr, já reagovala na to dupnout. To značí, že se jde silou, a mě se vybaví další "spratek", ale dospělý. Vést dítě k plnění povinností, k sebeovládání je nezbytná věc, ale "dupání" není vhodná forma. Aspoň pro mě.
|
|
|
|
|
Dobro z pekel |
|
(20.9.2016 11:31:33) Ode zdi, ke zdi, nic mezi tím. Tím dupnout je myšleno stanovení toho maxima, kam až může zajít. Nejde o přetváření jeho osobnosti k obrazu svému, ale o to nastavení mantinelů, které, zvláště tady na Rodině máte tak v oblibě.
|
Myšutka* |
|
(20.9.2016 11:38:45) Dobro, mantinely můžeš nastavit (je nutné je nastavit) ve věcech, které je silách dítěte ovlivnit. Záchvaty nejsou dítětem kontrolovatelné. Je potřeba přijít na to, jak dítěti pomoct snížit jejich četnost a jak se z nich co nejdřív dostat (případně jak nedělat cirkus větší než je nutné). U každého dítěte zřejmě funguje něco jiného. U ns je to jakási osvěta tj. rozhovory v době, kdy dítě je klidné a je nastavené na poslouchání. Rozebíráme příčiny, co bylo spouštěčem, co v té chvíli bylo schopno ovlivnit a co ne, jestli vnímalo, že záchvat se blíží... Je to náročné pro rodiče i dítě a věř mi, že i ty děti jsou z toho kolikrát zpětně nešťastné.
|
|
TaJ |
|
(20.9.2016 12:09:40) Tuten
|
|
|
|
|
Martina, 3 synové |
|
(20.9.2016 11:07:06) S rozmazleným frackem to někdy dokáže zázraky.
Celou dobu čtu diskuzi a přemýšlím, co poradit. Byla jsem přesně takové děcko, jaké má Nerfka a nikdy nic nepomohlo, zázrak se nekonal.
Přitom dupání našim tak hezky šlo.
|
Martina, 3 synové |
|
(20.9.2016 11:16:15) nic než odchod pitomka z domu
Odešla jsem v 16, jinak to vyřešit nešlo.
|
Martina, 3 synové |
|
(20.9.2016 11:42:51) povětšinou pěkně a v klidu
Tak my jsme se taky nehádali ustvičně, ale snaha pořád mě vychovávat byla skrytě přítomna neustále, konflikt stále doutnal. Ničilo mě to.
|
Martina, 3 synové |
|
(20.9.2016 11:48:43) A jak vycházíte teď?
Dobře. Nekolik let jsme se neviděli.
Ono je to z objektivních důvodů: naši mají neustále nějaké zvíře, na které mám alergii, tak k nim nemůžu. Dokud nebyli staří, jezdili občas oni k nám, teď už to nezvládnou.
Komunikujeme telefonicky nebo přes děti. Takže mi řeknou nebo vzkážou, jak dělám všechno blbě a měla bych se polepšit.
|
|
|
|
Bouřka |
|
(20.9.2016 11:50:16) Martino, to chápu. Ono to rozebírání chování může dítě strašně cítit jako snahu změnit ho, jako že není přijímáno takové jaké je, že není dost dobré. Taky jsem to tak měla. A nějak to je ve mně do dnes, na snahu mámy tlačit mě někam, kde ona to vnímá jako správné, reaguju i dnes jako čertík z krabičky. Ta snaha nacpat člověka do nějaké té správné škatulky je prostě iritující.
|
|
|
|
|
|
|
|
|
TaJ |
|
(20.9.2016 10:55:26) Šuplíku, jo, však já to vím....a stejně se vždycky nechám do podobné debaty znovu zatáhnout...jsem nepoučitelná, no...
|
|
|
|
|
Bouřka |
|
(20.9.2016 10:06:31) Hele, co se vrátit do pekla? Zjevně víš o problému houby a chceš jen prudit.
|
TaJ |
|
(20.9.2016 10:15:44) Bouřko
|
|
|
|
|